Problémy ve vztahu míváme všichni, ale o tom, zda je nejvyšší čas se rozdělit, nebo se pokusit o záchranu, rozhodují zdánlivé maličkosti. Ty vám mnohé napoví.
Vztahy mezi lidmi procházejí světlejšími i temnějšími okamžiky, to pro vás určitě není nová informace. Ovšem co dělat, když to mezi vámi drhne až k nevydržení? Než se rozhodnete vztah definitivně ukončit, vyplatí se odpovědět si na pár důležitých otázek a zároveň zjistit, co by se pro záchranu vztahu dalo ještě udělat. Když nic jiného, budete mít alespoň čisté svědomí, že jste to zkusili. Samozřejmě ale musíte oba chtít a mít na to sílu. Ta trocha úsilí se může nakonec vyplatit.
Bolestná pravda na úvod: Ne každý vztah stojí za záchranu. Ale co když zrovna vy dva máte naději, že krizi překonáte? Vystoupit ze spirály unášející vztah špatným směrem vyžaduje radikální změnu myšlení. Především to vyžaduje oboustrannou ochotu komunikovat o problémech. Můžete se odpíchnout například od toho, že si oba přiznáte svůj díl zodpovědnosti. Jestliže kdokoliv z partnerů takový krok dokáže udělat, může už jen to samo o sobě dynamiku vztahu správně usměrnit.
Samozřejmě není snadné si naplno říct, že je mezi vámi něco špatně a že za to v lecčem nesete odpovědnost. Bez toho ale těžko můžete začít mluvit otevřeně o problému, být k sobě úplně upřímní a hledat jeho řešení. Takže jak jste na tom?
Sklouznout ke kritizování partnerova chování je tak snadné - ve vztahu se to stává docela často. Tvrdit, že za všechno může partner, ale ničemu nepomůže. Zaměřit se na konkrétní problém přináší lepší výsledky, než když budete partnera jen obviňovat. Přece jen existuje velký rozdíl mezi větou "ty mi nikdy nezavoláš, že přijdeš později, a to mi přijde sobecké" a větou "když mi nezavoláš, že se opozdíš, tak o tebe mám strach".
Poukážete-li na problémy tak, aby to nevyznělo jako výtka, nakonec se určitě doberete lepšího výsledku.
Teď nemáme na mysli sex (ačkoliv při milování vzniká intimita, která rozhodně sbližuje). Fyzický dotek může vašemu vztahu pomoci i tehdy, když zrovna nevládne idyla. Při dotyku rukou a objímání se uvolňuje hormon lásky oxytocin, který má uklidňující účinky. Doteky také snižují hladinu stresových hormonů. Každodenní držení se za ruce nebo jiné obyčejné doteky pomáhají vašemu napojení.
Často se stává, že partneři v případě vztahových problémů rezignují na sex - obyčejné fyzické doteky pak mohou opět vybudovat most od jednoho k druhému, po kterém se vrátí i vášeň.
Pojem "bezbolestná zóna" vymyslel poradce David Akiva, autor knihy Osm kroků k záchraně manželství. Vaším prvním cílem musí být odstranění těch nejhorších komunikačních faulů a zmírnění silných negativních emocí po dobu tří až čtyř týdnů. V zásaddě se musíte shodnout, že se po dobu zhruba jednoho měsíce nebudete vzájemně kritizovat, říkat si nic ošklivého a že si budete dávat větší pozor na vše, co si říkáte.
Podle Akivy po takové době ty nejnepříjemnější emoce opadnou a vy pak můžete přistoupit k diskuzi o problémech a výměně názorů. Výhoda je, že vaše city už nebudou tak rozjitřené, a tak vznikne větší šance na racionální debatu.
Spory je třeba řešit, ne se jim vyhýbat. Dávejte si ovšem pozor, abyste své myšlenky, touhy a pocity vyjadřovali s respektem k partnerovi. Pokud partneři problémy zametají pod koberec, vzniká ve vztahu nežádoucí pnutí. Vždy je lepší nehromadit v sobě negativní pocity a vypouštět je ven. Konstruktivní spor není nic složitého, pokud probíhá podle pravidel. Vyhýbejte se osobním útokům. Snažte se klást otázky, které vám pomohou pochopit, co od vás partner chce.
Vyhněte se různým urážlivým či znevažujícím postojům (obracení očí v sloup, zesměšňování, nadávky, sarkasmus). Spor musí být veden čistě a férově, musí se zaměřovat na konkrétní problém a nic jiného. Hlavní pravidlo: nad jedním problémem jedna hádka. Spory se nevyhnou žádným vztahům, a pokud se při nich chováte jako dospělí, mohou představovat konstruktivní způsob řešení problémů.
Nechceme od vás, abyste zapomněli na všechno, co vám partner provedl či provádí, ale bez odpuštění nelze jít dál. Zkuste se podívat z odstupu na to, jak jste zvyklí pohlížet na chování svého partnera. Poslechněte si, jak problém vnímá on. Žádný z milujících partnerů přece nechce tomu druhému vědomě ubližovat (jednoduchá myšlenka, na kterou se často zapomíná). Odpouštění rozhodně není to samé jako promíjení agrese vůči vám.
Zkuste si ale připomenout, že hrajete za stejný tým. Opakujte si, že oba děláte co můžete, a snažte se mít větší pochopení. Chcete-li tedy, aby váš vztah přežil, musíte se naučit odpouštět si.
Mít partnera rád je stejně důležité jako milovat ho. Jestliže jsou ale u vás spory na denním pořádku, možná si už ani nejste jistí, jaký k němu vlastně máte vztah. Připomínejte si, co máte na partnerovi rádi, jakkoli vás štvou jeho nedostatky, a snažte se mu dávat svou náklonnost najevo třeba i několikrát za den. Investujte do vzájemné sounáležitosti čas a energii. Hledejte spíše věci, které máte společné, než ty, které vás rozdělují.
Snažte se společně poznávat nové věci a vnášet do vztahu vzrušující zážitky, jež vás odvedou od neustálého hašteření a rozebírání chyb a nepříjemných pocitů. Napravit se dá i narušený vztah, pokud jste oba ochotni věnovat tomu trochu úsilí. Nechte stranou minulost, komunikujte efektivně a soustřeďte se na to pozitivní, co vás spojuje. Určitě v sobě najdete dost energie, abyste vztah zkusili zachránit.
Třeba si chce od všeho někde o víkendu odpočinout, třeba se mu nechce právě teď o problémech mluvit. Ať tak či onak, je důležité ho respektovat, i kdybyste s ním nesouhlasili.
Neměli byste hrát žádné mocenské hry. Zapomeňte na tichou domácnost, odpírání lásky, zakopávání se v pozicích. Komunikace je klíčová - proto spolu mluvte!
Dopřejte si vzájemně trochu prostoru, vyhraďte si čas na věci, které se netýkají vztahu, netravte veškerý čas hádáním a rozebíráním vašich problémů.
Dejte jasně najevo, jaké chování je přijatelné a jaké už ne. Může sem patřit například zvyšování hlasu nebo nadávky. Hranice je třeba pevně vymezit.
Nikdo se nechová vždy správně, a pokud máte problémy, určitě jste k tomu něčím přispěli i vy. Přiznat si vlastní chyby a vyjádřit nad nimi lítost bývá jedním z kroků, které pomohou vrátit váš vztah na správnou kolej.
Je neviditelnou součástí provozu domácnosti. Je to ten neustále aktivní seznam úkolů ve vaší hlavě. Jasně, vyluxovat nebo vyndat nádobí z myčky může někdo jiný. Jenže na vás je, abyste pomyslný úkolovník průběžně aktualizovali a připomínali všem, kterých se to týká, co je ještě třeba zařídit. Žena v domácnosti funguje jako její mozek. Ví, kdy je třeba kam zajít a co zařídit. Má prostě v hlavě miliardu nejrůznějších věcí a nové položky přibývají.
Většina mužů o mentální zátěži v životě neslyšela prostě proto, že jim o ní nikdo neřekl. O něčem takovém je vůbec nenapadne přemýšlet, takže ženám potom připadá, že je jim všechno jedno. I takové malé drobnosti jsou základem pro neustálé hádky a pomalé rozpadání vašeho vztahu. Sedněte si s partnerem ke stolu, otevřete láhev vína a promluvte si o tom jako dva dospělí lidé.
Řekněte si, co všechno se kolem vás děje. Nejde o výčitky. Prostě si vysvětlete, jak se věci mají. Nestěžujte si, vysvětlujte. Jakmile partner pochopí, v čem je problém, můžete spolu probrat, jak si věci spravedlivěji rozdělit. Klidně může převzít správu rodinného kalendáře, dávat pozor na termíny schůzek a narozenin, ba dokonce může prevzít zodpovědnost za nákupy, včetně zjišťování, jaké zásoby je třeba doplnit.
Bavte se i o věcech, které vám připadají jako naprosté banality, v nich totiž bývají zakopané prvotní neshody, které vztah postupným nabalováním ničí. A že to nepůjde?
Tak můžete jít náhodě a svému štěstí naproti hned teď a zkusit se seznámit přes internet.
Zdroj: https://www.databazeknih.cz/
[ivi]