Máte partnera, který i ve svých čtyřiceti letech jezdí neustále za maminkou, chodí se s ní radit, telefonuje jí každý den a sděluje jí, co prožil, a neustále vás s ní srovnává? Zřejmě jste si vzala za muže mamánka. A s takovým život opravdu není lehký.
Fixace na maminku je problém, a bohužel ne tak vzácný. V dětství si touto fixací projdeme takřka všichni, jenže obvykle po třetím roce tohle mamánkovské období skončí. Tedy, mělo by. V tom věku si začne dítě uvědomovat, že jsou i jiné zajímavé věci, než je maminka - kamarádi na pískovišti, ve školce. Máma sice i nadále zůstává bezpečným přístavem, ale už není jediná. Pokud to tak není, problém je na světě a velmi těžko se odstraňuje.
Většina matek sice přistupuje k výchově s nejlepšími úmysly, přesto se občas přehoupne do extrémů. Buď jsou příliš liberální, nebo jsou naopak velmi úzkostlivé a přehnaně o děti pečují a sebeobětují se. Pokud jsou navíc synové těchto přepečlivých matek citlivější nebo příliš opatrní, stává se z matky středobod jejich světa.
Závislost na matce je v dětství přirozená a kdo ji nezažije, bude mít v budoucnu problém s navazováním vztahů se ženami a důvěrou v ně. Jenže pak by měla přijít puberta, která je důležitá v tom, že si dítě začne uvědomovat odlišnost svých názorů, začne je prosazovat a stavět se vůči rodičům do opozice. Toto stavění se do opozice by mělo být rodiči přijímáno ne se vztekem a zavržením dítěte, ale s pochopením a projevováním respektu k jeho názorům.
Pokud má ale dítě strach z toho, že matku nebo otce raní, zklame je, když projeví svůj názor, není to dobře. Ztratí cit rozpoznat to, co opravdu chce, kam ho vedou jeho touhy, a bude žít přáním svých rodičů. A přestože se velmi často říká, že mamánkovství je problém především matek, které nemají partnera a vychovávají svého syna samy, není to zcela jednoznačné. Je to problém všech matek, které své děti emocionálně vydírají a každý projev osamostatňování dítěte vnímají jako nebezpečný.
Mamánek je muž nebo žena, kteří bydlí nezvykle dlouho po ukončení studia nebo poté, co si najdou práci, u rodičů. Nechávají řešení životních povinností na nich, neberou na sebe v zásadních životních povinnostech odpovědnost. Jinými slovy, jsou naučeni žít tak, že rodiče přebírají zodpovědnost za vydělání peněz na zaplacení nájmu a jídla, starosti s chodem domácnosti, vyřizování složenek, smluv a jiných věcí spojených se samostatným bydlením.
Problém je v tom, že aby mohli fungovat pod vlivem rodičů, musí potlačit své představy o životě a podvolit se názorům rodičů, které přejímají za své. Tento způsob života si často volí lidé nejistí, nesebevědomí, nedůvěřiví ke svým schopnostem nebo lidé se sklonem k závislosti na druhých.
Zralý muž by neměl brát manželství jako soutěž mezi svou ženou a svou matkou. Matku budete samozřejmě milovat i nadále, ovšem jako partnerku pro život jste si zvolil svou ženu, nematku. Jistě je nutné stanovit nějaké hranice loajality pro případ, že se vaše matka střetne s vaší ženou, protože vaše matka - i když byla jako matka skvělá, nemusí být nejlepší kamarádkou vaší manželky.
Pokud budete dávat neustále přednost své matce před ženou, je to cesta k zániku manželství. Je to těžké, zvláště pokud je vaše matka dominantní nebo se jí prostě vaše partnerka nelíbí. Stanovte si jasné hranice a pamatujte si, že prioritní je vaše žena, ne matka. Milujte svoji matku, ale manželku mějte na prvním místě. Pokud to nehodláte dělat a neděláte a místo toho za všech okolností stojíte při matce, je zle.
Říkáte si, že vám se nemůže stát, že by se váš partner projevil jako maminčin mazánek, protože ho dobře znáte? Ale ano, je to možné. Se svým manželem můžete klidně chodit půl roku před svatbou, budete zamilovaná, nevidíte, neslyšíte. I když tu nějaké náznaky jsou, vůbec je nevnímáte. Dnes, po roce manželství, vidíte, že jste si vzala mamánka, který bez své maminky neudělá žádné rozhodnutí. V době zamilovanosti se přehlédnou a nerozpoznají mnohé daleko závažnější signály, jako jsou například alkoholismus, gamblerství či jiné patologie.
Proto je důležité nechávat si závažnější rozhodnutí o tom, zda chceme s partnerem žít společný život, až na dobu zhruba dva až tři roky po seznámení. Zamilovanost se vytratí, budeme mít již zkušenost s tím, jak se partner staví k důležitým životním otázkám, jaké má priority, jak reaguje, pokud jde o odlišný názor.
Pomůže jen volba partnera s podobnými prioritami v životě, jako máte sami. Jsou lidé, kteří jako prioritu staví spolehlivost a stabilitu. Pokud se takovýto partner setká s partnerem, jenž má jako prioritu zážitek, vzplanutí emocí, lásku, která se podobá burácení hromu a vzletu orla, tak spolu těžko budou spokojení. Jeden bude říkat o tom druhém, že je s ním nuda, druhý si zase stěžovat, že jeho partner je lehkomyslný a nespolehlivý.
I kdyby byl mamánkem, z těchto důvodů byste mu to mohla odpustit, co si myslíte?
Pokud doma nemáte žádného mamánka, už jenom z toho důvodu, že doma žádného chlapa nemáte, na co čekáte? Internetové seznamky jsou zajímavých mužů plné, stačí si jenom vybrat a začít se seznamovat. Pokud si nebudete jistí svým výběrem, můžete dát na radu vědeckého dotazníku anebo například mrknout, zda se k sobě hodíte alespoň z pohledu zvěrokruhu.
[ivi]