Jak vyjít se svým ex aneb jak vyjít s otcem nebo matkou svých dětí. Někdo to má strašně snadné a u někoho je to naopak peklo. Jak to máte vy? A jak spolu nejlépe komunikovat? Jaká jsou pravidla pro komunikaci a porozchodový život s ex?
V posledních letech se podle nejrůznějších a volně dostupných statistik rozvádí každé druhé manželství. Proč tomu tak je a proč je tak obrovský nárůst rozvedených manželství? Důvodem může být ten zrychlený styl života, ve kterém žijeme, neúcta k partnerovi anebo možná to, že se lidé bojí, aby neztráceli čas a něco neprošvihli, protože život je krátký. Existuje nějaká snadná a jednoduchá rada ohledně společné výchovy u dětí, které máte se svým ex?
Malé děti velmi málo vnímají, co říkáte, ale o to více vnímají atmosféru a to, co děláte. A určitě si i sami ze svého dětství pamatujete, že vše co vám bylo zakazováno, pro vás bylo už kvůli tomu zákazu lákavější. Pravidla byla od toho, aby se porušovala. Když tedy budete komunikovat se svými dětmi a máte dítě se svým ex, dbejte na to, abyste dělali a dodržovali to, co opravdu říkáte.
Kdo nic neočekává, není zbytečně zklamán. To platí asi všem. Zbavte se svých očekávání o tom, že váš ex je férový, že není zas takový prevít a že se spolu dohodnete snadno, protože vás miloval. Nikdy nevíte, jak se po vašem rozchodu změní a nikdy nevíte, kdo další ovlivní jeho život. I kdyby to třeba on sám nechtěl myslet nějak zle, tak těch zlých našeptávačů a lidí, kteří ho nějakým negativním způsobem ovlivní, může být mnoho. Když se tedy vzdáte jakýchkoli pozitivních očekávání, můžete na tom vydělat a být pak jenom mile překvapeni.
Ač to je a bude velmi těžké, pokuste se býti milí. Jestli s tím i po nějaké přiměřené době, máte neustále problém, neváhejte a obraťte se na odborníky. Budete to dělat jenom kvůli vašim dětem a třeba ani jiná možnost, než odborná pomoc ve vaší komunikaci neexistuje.
Je jasné, že někdy to bude obrovský problém. Držet jazyk za zuby se musí přiměřeně. Největším problémem se může stát i samotné předávání dětí. Jednomu to nevyjde a bude mít zpoždění a naruší tak tomu druhému plány. A když to zpoždění bude v řádu hodin, tak bude velmi těžké neříct nějakou poznámku anebo rovnou nezačít vyčítat a rozčilovat se.
Vaše domluva, týkající se dětí, by měla být přímočará. Měli byste si dokázat umět říct o to, co potřebují anebo co je potřeba udělat, aby nejenom samotné předání proběhlo v pořádku. S partnerem jste se již jednou rozešli a možná už tenkrát byl problém v komunikaci, nedělejte tedy tu samou chyby znova anebo pořád dokola. Vezměte si ponaučení a snažte se být spolu v pohodě už kvůli vašim společným dětem.
Kapitola sama o sobě. Jsou tací, kterým samotné lhaní dělá dobře. Nemají problém si vymýšlet pohádky o tom, že nemají na alimenty anebo že nestíhají svého potomka vyzvednout. S těmito je domluva nejhorší, je-li vůbec nějaká možná a nebude muset zasáhnout dokonce až soud, aby nastavil a vymezil přesný čas, který každý z vás může se svým potomkem trávit. Většinou je normální, že jeden ho má „ve své péči“ a ten druhý si ho bere standardně od pátku do neděle jednou za čtrnáct dnů. Prázdniny a svátky jsou na domluvě předem, která se zapíše do příslušného dokumentu na příslušném úřadě. Pak už je jen na každém z vás, jak budete tuto dohodu respektovat, abyste nedostali nějaký postih.
Bavte se jenom o svých dětech. Už jednou jste od sebe, každý z vás má jiný a už zcela rozdílný život a možná i nového partnera, nemusíte se tedy zpovídat a mluvit o svém životě. Není potřeba vyprávět si nějaké intimnosti anebo starosti, pokud se netýkají dětí. Naučte se mluvit jasně, stručně, srozumitelně a jenom o tom, co se opravdu týká jenom vašich dětí.
Velkým problémem jsou i noví partneři vašich starých expartnerů, obzvlášť pokud vy jste ti, kdo byl ve vztahu dominantnější. Můžete mít problém, že se váš expartner nechá ovládat někým jiným, kdo mu bude radit a našeptávat, co má a nemá dělat.
Jsou ale i případy, kdy spolu dva expartneři začnou komunikovat ještě mnohem lépe, než předtím. Někdy to může být díky odborné pomoci, jindy zase kvůli tomu, že si oba dva uvědomí, že jde především o jejich děti a že na nich záleží mnohem víc, než na jejich ješitnosti a uraženosti. Děti musí vědět, že funguje jak matka, tak otec. Přece jen děti mají tendence a potřeby se svými rodiči trošku zametat, aby docílili svého. Jeden může něco zakázat, a pokud spolu oba rodiče nebudou fungovat, snadno dítě tomu druhému zalže to, co říkal ten první, když ví, že si to nemá jak ověřit a ani to ověřovat nechce. Začne to pak zkoušet víc a víc a může to mít i velmi ošklivé následky do jejich budoucnosti. Mohou se chytit špatné party, budou lhát, možná krást a nakonec oba rodiče i nenávidět. Snažte se tedy spolu komunikovat už hlavně kvůli vašim dětem. Oni jsou vaše budoucnost a to, co tu po sobě jednou zanecháte. Nenechte je, aby ve vztazích a postoji k ostatním lidem i svým partnerům vystupovali jako vy. Ukažte jim, jak se to má dělat správně.
Vztahy by měly zůstat alespoň společensky korektní. Nikdo po vás nechce, abyste si hned spolu dávali kafíčka a tvářili si, jak je všechno zalité sluncem a mezi vámi v nejlepším pořádku. Jenom zralí a rozumní lidé se dokážou rozejít bez zbytečných komplikací a oba přesně pochopí, kdy nastal ten čas, kdy je potřeba ukončit už nefunkční vztah. Kdo to dokáže, dokáže se pak i rozumně domluvit na výchově svých dětí. Jestli byl problém například kvůli nevěře, je bohužel asi celkem jasné, že tito dva nebudou mít nikdy moc velkou šanci domluvit se normálně a bez větších komplikací. Příběhů o tom, jak se vám nedaří komunikovat s vašimi ex, máte určitě velkou spoustu. Není to totiž vůbec nic jednoduchého a dost často je to ovlivněno i obrovskými negativními emocemi. Vaši komunikaci může narušit žárlivost, neúcta, nový partner, rodina, připomínky vašich dětí, ale i rozpoložení z práce a spousta a spousta dalšího. Je jenom na vás dvou, jak se k tomu dokážete postavit a jak se k tomu nakonec postavíte. Nejde jenom o vaši budoucnost a klid, ale i o budoucnost vašeho dítěte a také o to, jak bude nakonec vnímat svoje budoucí vztahy.
Když si nebudete vědět rady, navštivte odborníky na slovo vzaté v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Ostravě nebo třeba v Ústí nad Labem.
[kač]