Magická moc úplňku

V pondělí jsme měli jedinečnou možnost pozorovat takový úplněk, jaký většina z nás ještě neviděla a už zřejmě ani neuvidí. Jednalo se totiž o největší a nejjasnější úplněk od roku 1948, kdy se Měsíc přiblížil k Zemi zatím na nejmenší vzdálenost. Berme proto tento úkaz jako impuls a pojďme se o mocném úplňku dozvědět více.

Měsíc jako takový už odpradávna působil na člověka magickým dojmem. Lidé už v dávných dobách věřili, že Měsíc velkou měrou ovlivňuje život na Zemi a proto ho také uctívali jako božstvo. Bylo pro ně fascinující, že Měsíc v pravidelných cyklech mění svůj vzhled. Díky této pravidelnosti byl Měsíc jednou z prvních pomůcek pro měření času. Lidé pozorovali, jak jednotlivé fáze Měsíce působí na přírodu, na chování zvířat, na moře a oceány nebo na rytmus dešťů.

Měsíc z pohledu astronomie

Do dnešní doby bylo získáno mnoho informací o Měsíci, byl zmapován vesmírnými sondami a na jeho povrchu přistála nejedna expedice. Víme, že Měsíc je v podstatě malý skalnatý svět ve tvaru přibližujícímu se kouli, který vzhledem ke své malé velikosti a nízké hmotnosti nemá atmosféru. Přestože nám Měsíc připadá při pohledu ze Země velký, ve skutečnosti je velmi malý. V porovnání se Zemí je Měsíc přibližně padesátkrát menší a osmdesátkrát lehčí.

Měsíc, stejně jako další tělesa ve vesmíru, rotuje kolem své osy. Zároveň také obíhá kolem planety Země, která je od něj vzdálena v průměru 384 400 km. Pohyby Měsíce ve vesmíru jsou velmi komplikované a jsou ovládány gravitační silou Země, Sluncem i dalšími planetami.

Pokud večer pozorujeme oblohu, můžeme si všimnout, že místo na horizontu, kde Měsíc vychází a zapadá, se postupně posouvá. Mění se také doba východu a západu Měsíce – každý den vyjde přibližně o 53 minut později. Tyto postupné změny se dějí právě proto, že Měsíc obíhá kolem Země. Je to podobné jako se Sluncem v rámci ročních období, kdy se místo a doba východu a západu Slunce rovněž posouvá. Jen s tím rozdílem, že Slunce dovrší jednu oscilaci vzhledem k východnímu bodu za jeden rok a Měsíc za jeden měsíc.

Fáze měsíce

Měsíc svítí, jelikož odráží sluneční paprsky, které dopadají vždy na horizont jeho pólů. Měsíc se otočí kolem své osy za stejnou dobu, za kterou také oběhne kolem Země, a proto vidíme ze Země pouze jednu a vždy stejnou polovinu Měsíce (přesněji 58 % jeho povrchu). Přes den Měsíc nevidíme, protože nám ukazuje svou neosvětlenou stranu. Jak se postupně mění postavení Měsíce vůči Slunci a Zemi, mění se také velikost osvětlené části Měsíce, kterou můžeme pozorovat a tak vznikají různé podoby Měsíce, které nazýváme fáze.

Doba, za kterou proběhne jeden cyklus Měsíce, se nazývá lunace a trvá vždy 29 dní 12 hodin 44 minut a 3 sekundy. Každý večer nám Měsíc odhalí další srpek a tento nárůst u rovníku činí přibližně 350 km. Díky svým střídajícím se podobám, byl Měsíc považován za symbol protikladných jevů. Úplněk znázorňoval blahosklonnost a novoluní naproti tomu temnost. Hlavní fáze Měsíce jsou:

• Novoluní (nov) – Slunce, Měsíc i Země stojí v jedné přímce (v tomto pořadí), čas východu a západu Slunce a Měsíce jsou shodné a proto Měsíc nesvítí a není vidět.
• První osmina - je osvícen úzký srpek Měsíce, viditelný asi 36 h po novoluní.
• První čtvrť – Měsíc vychází asi 2 hodiny po západu Slunce a je vidět čtvrtina jeho povrchu (polovina přivrácené strany).
• Třetí osmina – Měsíc stále dorůstá a jsou viditelné tři čtvrtiny jeho přivrácené strany.
• Úplněk – Slunce, Země a Měsíc stojí v jedné přímce (v tomto pořadí), Měsíc vychází při západu Slunce a proto je celá jeho přivrácená strana osvícena.
• Pátá osmina – Měsíc postupně ubývá a jsou viditelné tři čtvrtiny přivráceného povrchu.
• Poslední čtvrť – Měsíc vychází přibližně o půlnoci a my vidíme jednu čtvrtinu jeho povrchu (polovinu pozorovatelné strany).
• Sedmá osmina – Měsíc vychází velmi pozdě a je viditelný poslední tenký srpek.

Měsíc spolu se Sluncem a Zemí mají vliv na příliv a odliv. Tyto pohyby moří a oceánů jsou vyvolány jednak gravitační přitažlivostí Měsíce a Slunce a zároveň rotací soustavy Země-Měsíc. Za úplňku a novoluní přichází nejvyšší příliv, zatímco v první nebo poslední čtvrti nejnižší. Mořským a oceánským přílivem a odlivem jsou poté ovlivňovány světadíly, atmosféra nebo sám Měsíc. Způsobily například trvalou deformaci měsíční kůry a posun těžiště Měsíce směrem k Zemi.

Úplněk

Již jsme zmínili, že Měsíc ovlivňuje přírodu. Měsíční fáze velmi silně působí také na tok vesmírné energie. Měsíc je spolu se Sluncem největší vesmírnou silou, která ovlivňuje naši Zemi. Zatímco Slunce představuje vědomí a jeho vyzařování je stabilní a neměnné, Měsíc symbolizuje emoce, které jsou mnohem silnější než vědomí. Působení Měsíce je díky jeho střídajícím se fázím proměnlivé, ale o to silnější.

Obzvláště fáze úplňku je velmi mocná. Nejsilnější vyzařování Měsíce v době úplňku dokáže rozbouřit takovou masu jako je oceán, který je normálně ve svých hlubinách velmi klidný a nehybný. To je také důvod, proč je oceán považován za symbol vnitřního míru. Když si tedy představíme, co je úplněk schopen udělat s oceánem a vztáhneme si tento fakt k symbolice vnitřního míru, je nám jasné jaký vliv může mít tato měsíční fáze na nás.

Jak již bylo řečeno, symbol Měsíce se vztahuje k našim emocím a pocitům. A proto se právě tyto síly nejvíce projevují při úplňku. Měsíc rovněž symbolizuje ženský princip a tak se stává, že na něj ženy reagují více než muži. Při úplňku (nebo již několik dní před úplňkem) mohou být ženy velmi citlivé, podrážděné nebo dokonce v depresi. Je důležité mít na paměti, že tyto, mnohdy silné, citové projevy neznamenají, že žena ztrácí sílu, ale představují naopak proudění energie.

Při úplňku ovšem nemusí propadat depresím pouze ženy, jen jsou k tomu o něco náchylnější. Lidé bohužel nejsou schopni uvolnit své emoce a nechat je plynout, jejich energie je zablokovaná a proto propadají skleslosti. Právě úplněk představuje jedinečnou příležitost pro vnitřní pročištění pomocí silného energetického proudu Měsíce. Jsme schopni se pročistit od citových bloků a komplexů, stejně tak jako očistit naši mysl a vědomí.

Vnitřní pročistění v době úplňku můžeme ještě znásobit, pokud zvolíme duchovní půst nebo budeme konat dobročinné skutky. Půst pro rozvoj spirituality by měl být vědomý a nezištný. Poskytuje nám možnost lépe se poznat. V postní den (v den úplňku) bychom neměli přijímat žádnou pevnou stravu až do 17. hodiny, kdy připravíme a sníme lehké jídlo (např. vařenou rýži se zeleninou). Kdo se nemůže postit ze zdravotních důvodů, může vynechat alespoň jedno jídlo. Během dne podle potřeby popíjíme bylinný čaj nebo vodu.

U duchovního půstu nejde o pročištění fyzického těla nebo o zhubnutí. Velkou roli zde hraje duševní rozpoložení v průběhu celého dne. Měli bychom si najít čas na meditaci, cvičení jógy nebo četbu duchovní literatury. Teprve potom jde o duchovní cvičení, které pomáhá pročištění naší mysli.

Také fáze novu je velmi zajímavá. V tuto dobu se objevují opačné jevy, než při úplňku. Vlny emocí a citové projevy jsou utlumeny. Existují určité činnosti, kterým bychom se měli vyhnout, pokud se nacházíme v době, kdy Měsíc není viditelný. Je to například pokládání základního kamene domu nebo sázení rostlin.

Zdroje

Vesmír - ilustrovaný atlas, nakladatelství Sun; P. Mahéšvaránanda: Systém Jóga v denním životě. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]