Byl pozdní večer – první máj – Večerní máj – byl lásky čas.
Každý si jistě vzpomene alespoň na první sloku. Byl pozdní večer – první máj –Večerní máj – byl lásky čas (báseň K. H. Máchy).
Ale znáte její význam? Příběh byl prý inspirován skutečnou událostí. Údajně v roce 1774 byl blízko Mladé Boleslavi na pahorku zvaném "Na spravedlnosti" popraven lámáním v kole Hynek (Ignác) Schiffner, který zavraždil v Dubé u Doks svého otce. Mácha toto vyprávění zaslechl o šedesát let později během některého ze svých pobytů u dnešního Máchova jezera od svého známého, hospodského Týce. Celý příběh se prý udál tak, že obávaný vůdce loupežníků Vilém zabil svého soka v lásce, aniž však věděl, že je to jeho vlastní otec, který ho v dětství vyhnal z domu. Vězeň Vilém v noci před popravou přemýšlel o svém osudu, loučil se se životem a vzpomínal na svou milou Jarmilu. Svou vinu odmítal, sám sebe viděl jako oběť nemilujícího a sobeckého otce. S Vilémem soucítil i žalářník, byl zdrcený tím, co mu o sobě Vilém vyprávěl. Po hodinách plných samomluv, kde vystupuje smrt jako definitivní konec života, je nešťastný otcovrah brzy ráno odveden na popraviště, doprovázen modlícím se davem. Uprostřed májové přírody se v slzách loučí s milovanou zemí.
Prvního května, nazývaného první máj je svátkem všech zamilovaných, je to český svátek. Tento svátek by mohly mít kořeny keltské nebo germánské a byl odjakživa oslavován jako čas plodnosti. Svátek zamilovaných je oslavován polibkem pod rozkvetlou třešní a svatbu to vždy předznamenávat nemusí. Někteří lidé dokonce říkají, že stačí polibek pod jakýmkoli rozkvetlým stromem a nemusí se jednat pouze o třešeň.
S tímto svátkem souvisí i stavění májek. Májka je osekaný kmen stromu, který je na vršku ozdoben pentlemi a věncem. Tento zvyk je znám taktéž z Anglie a tento zvyk se tam určitým způsobem slaví dodnes. Původně májku postavil hoch pod okny své milé, aby zjistil, zda nemá někoho jiného. Pokud dívka totiž chlapce již měla, měl za úkol májku zničit a postavit vlastní. Dnes se staví májky společné, velké, které se umísťují na náměstích. Dle tradice se májky mezi vesnicemi kradou. Májku je možné ukrást pouze v noci z 1. na 2. května. V noci se májka hlídá a pokud se povede a je některá z vesnic o májku okradena, znamená to pro ni velkou ostudu.
Tomuto svátku předchází pálení čarodějnic, poslední den v dubnu, tzv. Filipojakubská noc.
Je to velmi starý svátek a lidový zvyk. Lidé se scházejí u zapálených ohňů a oslavují příchod jara. Jedná se zároveň i o největší satanovský svátek. Jedná se o velmi magickou noc, lidé věřili že tento den se slétavají čarodějnice. Lidé také věřili v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně opět oslava plodnosti. Na ochranu před slétávajícími čarodějnicemi se zapalovaly ohně, postupně se tyto ohně začaly označovat jako pálení čarodějnic. Pálila se košťata, na kterých dle pověsti čarodějnice létají. Popel pak měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody a plodnosti pro domácí zvířata. Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země označují tento svátek různými jmény.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/
[kač]