Láska ve střídavé péči

Chlapů, co mají dvě ženy, nebo dokonce rodiny, které o sobě třeba ani netuší, je víc, než bychom si mysleli. Na téma polyamorie už jsme se zaměřili, teď se na to podíváme ještě trochu z jiného úhlu. Vždyť informace o vztazích jsou v dnešní době důležitější než dříve.

Udržovat paralelní vztahy dá pořádnou fušku. V jedné povídce z Bakalářů měl například nevěrný muž dvě ženy na jednom sídlišti a vše se provalilo, když se jednoho dne zapomněl a napochodoval s prázdným odpadkovým košem, který běžel vysypat před milenčin dům, k zákonné manželce. K jeho eskapádám mu samozřejmě posloužily i fingované služební cesty. Tenhle výtečník patřil mezi muže, kteří tvrdí, že monogamie je neúnosná, že oni jsou tady přece proto, aby zasévali svoje sémě.

Dokonce se najdou borci, kteří své partnerce přesvědčeni o tom, že nemohou být celý život s jednou ženou, sdělují už preventivně, a když dojde na odhalení nevěry, pak toto tvrzení nabývá na důležitosti jako obhajovací argument. Málokterý muž ale dopředu plánuje založení dvou rodin. Sedět zadkem na dvou židlích není právě pohodlné a střídat dvě postele už vůbec ne. Přesto se to děje, a rozhodně ne výjimečně.

Dítě jako zbraň

Se situací, kdy má muž dvě rodiny, se setkáváme stále častěji. Nejčastější model je, že jedna rodina je tzv. fundamentální - manželka a děti a druhou si dotyčný pořídí s původně utajovanou mimomanželskou přítelkyní, která (neplánovaně) otěhotní. Stává se to v případě, kdy není ženatý muž v rámci paralelního vztahu dostatečně obezřetný a vytvoří si milenecký vztah s nezadanou ženou, jíž začínají tikat, nebo již hlasitě tikají biologické hodiny. Ve většině případů jde o "omyl", rozumějte strategický plán svobodné ženy, která bez vědomí milence vysadí antikoncepci. Vzácné není ani tvrzení o neplodnosti přítelkyně, takže není přece třeba používat ochranu.

Pokud dojde k mimomanželskému početí, zaleží na konstelaci obou milenců a síle jejich vztahu, jak se s tím poperou. Málokdy jde v takových případech žena na interupci a stejně tak se nestává, že se rozhodne dítě oficiálně utajit, neuvést otce v rodném listě a neumožnit jeho styk s otcem. Raději přistoupí na konspiraci - přiznání dítěte v rodném listě, oficiální platba výživného, styky s dítětem a postupně i podíl na jeho výchově, aniž by o tom manželka cokoli tušila.

Dítě se jí do jisté míry hodí jako "zbraň", kterou může jeho otci vyhrožovat, pokud by ho ráda odvedla od původní rodiny a získala pro sebe. Nebo dosáhla alespoň zoficializování sebe samé a společného potomka. Můžete narazit i na situaci, kdy manžel udržuje dva roky utajovaně paralelní vztah s přítelkyní, která otěhotněla. Je to člověk lidský a poctivý, manželce to nechce tajit, u porodu nebyl, ale s dítětem, kterému jsou tři roky, se vídá. Jeho děti jsou seznámeny s tím, že mají bratříčka a přijmou ho. Manželka mu ale jasně dává podmínku, a to že sexuální vztah s přítelkyní už udržovat nebude.

Ne vždy ovšem situace probíhá tímto způsobem, a i když ano, každý, kdo je účastníkem milostného trojúhelníku s následky, je dlouho ve stresu.

Plánovaní levobočkové

Někdy se může stát, že milenka muže, který je psychicky slabší, doslova zmanipuluje k dítěti programově. Jeho ego postoupí o stupeň výš, když mu milenka řekne, že si právě jeho vybrala jako otce svých dětí. Vezměme si třeba "Karla". Kvůli své ženě opustil přítelkyni, aniž by tušil, že je těhotná. Když to zjistil, vrátil se k ní a od té doby je manipulovatelný, především materiálně - musel a musí naplňovat její stále vyšší a vyšší nároky. Ona se provdala a posléze na něm chtěla druhé dítě s tím, že děti přece mají být dvě a jeho genofond je přece úžasný.

Karel nakonec podlehl přání přítelkyně, ale nedokázal být natolik prozíravý, aby svoji druhou rodinu utajil. Nyní je vydírán ze všech stran, nedokáže se z toho vymanit, má zmatek ve svých vztazích k dětem, trápí ho pocity viny a vše mezi sebou řeší od chvíle, kdy praskly "jeho" ženy. On chce mít hlavně klid. Takový přístup s sebou ovšem nese to, že dnes už Karel necestuje mezi dvěma ložnicemi, na to je příliš velký zbabělec. Postarat se o dvě rodiny finančně navíc není nic jednoduchého a vlát mezi dvěma ženami také ne.

A jeho zákonná manželka ho překvapila tím, že mu neukázala dveře, čímž by za něj jistým způsobem situaci vyřešila, ale naopak vzala situaci pevně do svých rukou. Tím má ale Karla v hrsti, je to ona, kdo určuje rytmus všeho dalšího.

Ideální situace nastane, pokud partneři o všem mluví a jde-li to bez emocí, je samozřejmě větší šance na vytvoření konstruktivního modelu. Některá manželka je schopna levobočka přijmout i do své rodiny na některý víkend, setkat se s manželovo milenkou a matkou jeho nemanželského dítěte, aby si vše vyjasnily ohledně péče a výchovy. Je to vzácné, ale děje se to.

Dvě rodiny ofiko

Mít dvě rodiny oficiálně, na to totiž nemá jen tak někdo "koule". Oficiálně to přiznal, a dokonce se tím pyšnil David Rath, který pendloval mezi manželkou Evou a milenkou Renatou. S oběma ženami má po jednom synovi. Svoje počínání nijak neskrýval, zkrátka považoval svoji polygamii za něco, co je v přírodě přirozené. Taková situace ale vyžaduje od všech zúčastněných stran vellké sebeovládání, je to velký psychický tlak, jenž musí zvládnout nejen muž, ale i obě ženy, manželka i milenka.

Z nich se stávají rivalky a jsou rozhodující silou v poměru času, který bude trávit manžel/přítel s rodinou jednou i druhou. Upřímně si ale přiznejme, že na to, založit a mít dvě rodiny, je třeba mít také kapitál.

Jiným případem je ženatý muž, který má rodinu, se kterou žije třeba na severu Čech. Přes týden pracuje v Praze a domů jezdí jen o víkendech, kdy je vzornýmm otcem i manželem. V Praze má ovšem i druhou rodinu s partnerkou a dvěma dětmi. Chodí si k ní čistit myšlenky, jak říká, ale velký problém nemá, pokud nemá problém ani jedna z žen. Pražské děti netuší, že s nimi nemůže trávit Vánoce a podobné svátky, které k rodině patří. Ale jezdí s nimi na dovolené, což mu umožňuje to, že služebně jezdí často do zahraničí, a tráví s nimi někdy i víc času než s rodinou u manželky. Zatím vše funguje. Ovšem zda to je, nebo není v pořádku, si nikdo netroufne posoudit.

Nakonec, která žena je v právu? Ta první, kterou možná muž nechce opustit, protože mu to nedovolí svědomí, nebo ta, kterou miluje? Je lepší se rozvést a skočit do jiného vlaku, anebo pendlovat mezi dvěma rodinami? To je dilema, na které nejspíš univerzální odpověď neexistuje.

Tip na knihu

Muž ve střídavé péči

Scénáristka a producentka Alena Müllerová vydala román "Muž ve střídavé péči". Barvitý příběh dvou žen, které se dělí o jednoho muže. Cyril je známý novinář, který má milující manželku a dvě dcery. Přesto si s milenkou pořídí syna. Svůj čas dělí mezi obě rodiny a ocitá se tak ve střídavé péči manželky a milenky. Je ponořený do své práce a tento způsob života mu vyhovuje. Jeho nemanželský syn je geniální dítě, které ve čtyřech letech zkoumá matematiku, fyziku a zajímá se o politiku. Jednoho dne ho však na ulici porazí auto a skončí v bezvědomí. Cyrilův pohodlný život znenadání končí.

Hodnocení čtenářů

Alla9: "Příběh, který prožívá mnoho žen v různých podobách. Jeden muž a dvě ženy. Mě bavily příhody malého Eliáše, hodně jsem se smála. Ale stačí chvilka nepozornosti a všechno je jinak..."

Túč: "Četla jsem jedním dechem - vtipné úderné věty, nerozvleklé postřehy, situace - datováno do doby, kterou jsem si tím překvapivě živě vybavila. Téma strachu o dítě by bylo samo o sobě tíživé, ale celý příběh je napsán tak svěže, že jsem si knihu moc užila - i ty zamotané vztahy jsou reálně všude okolo nás."

Fruitbueno: "Chválím lehkost, s jakou je kniha napsaná, bohužel mi trochu vadila její plytkost a povrchnost. Nicméně mimořádně vhodné čtení na jedno odpoledne."

Irena7875: "Knizka,ktera me rozchechtala nahlas. A rozbrecela rovneztak. Takze dekuju a smekam."

A jak jste na tom vy? Že ještě rodinu nemáte, protož se vám nedaří najít toho pravého partnera? Pak neváhejte a začněte se seznamovat s lidmi z celé České republiky. Kde proběhne to vaše první rande?

Zdroj: https://www.databazeknih.cz/

[ivi]