Také vás naplní ten zvláštní klid, když trávíte čas v lese? Přemýšleli jste někdy nad tím, co je TO, co dělá z lesa tak kouzelné místo? Je to ona zelená barva, která na nás působí pozitivně? Nebo snad neuvěřitelně silná energie stromů? Cítíme se v lese tak dobře prostě proto, že zde máme všichni své kořeny?
Když se nad tím zamyslíme, v dávných dobách vlastně velkou plochu naší planety pokrývaly lesy. Naši předci žili v symbióze s lesem. Poskytoval jim domov. Obydlí v podobě jeskyní, studánky a potoky jako zdroj vody, potravu pro sběrače i lovce a velkou přírodní lékárnu v podobě nejrůznějších bylin. Možná díky tomu, že jsme na určité úrovni všichni s našimi předky propojeni, vyvolává v nás les pocity klidu a bezpečí.
Les je neuvěřitelně komplexní společenství, jehož jednotlivé prvky jsou propojeny, komunikují spolu navzájem a dohromady fungují jako jeden velký inteligentní ekosystém. Řekli bychom, že příroda to skvěle zařídila. Nejúžasnější součástí lesa jsou pro mě stromy. Když máte možnost dívat se na opravdu starý strom nebo se ho dotýkat, můžete cítit jeho moudrost. Stromy jsou nabyté velkým množstvím energie, stačí ji jen přijmout. Je krásné les pozorovat a vnímat ho se vším všudy.
Čím dál více lidí o víkendech utíká do lesů, kde na chvíli zapomenou na své každodenní povinnosti a stresy. Les nám, právě v dnešní hektické době, dává mnoho. Je to nekonečná studnice energie. Zkuste si vybavit ten pocit, když vstoupíte do lesa a poprvé se v jeho hloubi zhluboka nadechnete. Cítíte sladkou vůni jehličí a smůly, stékající po kmenech stromů. Vnímáte jedinečné aroma různých druhů dřeva, cítíte houby a borůvky. Často se nám spustí rýma, protože na tak čistý vzduch prostě z měst zamořených smogem nejsme zvyklí.
Les je jedinečný v mnoha ohledech. Jedním z nich je, že jeho energie působí skrze všechny naše smysly. Zastavme se na okamžik při naší procházce lesem, zavřeme oči a zaposlouchejme se do rozmanitých zvuků. Slyšíme zpívající ptáky v korunách stromů, někde opodál snad datel ťukáním do kmene obstarává svou potravu. Jeden ze stromů se v jemném závanu větru prohýbá a vrže, jakoby k nám promlouval. Zdáli možná slyšíme zurčet vodu, to jak lesní potok teče přes kameny. Když se po chvíli rozhodneme pokračovat v cestě, pod našima nohama začnou šustit listy a praskat větvičky.
Les dokáže pošimrat i naše chuťové buňky. Sehněme se a nasbírejme pár borůvek, brusinek nebo lesních jahod, jen tak do pusy. Jsou plné unikátních antioxidantů, jež detoxikují náš organismus. O kousek dál možná natrefíme na pařez obsypaný václavkami, které rostou v trsech, a je z nich výtečný guláš. Jsme národ houbařů, to by bylo, abychom nic nenašli! Les poskytuje rovněž velké množství bylin, které se dají využít jako přírodní léčiva.
Co se vám vybaví před očima, když se řekne les? Mohou to být stromy s vysokými kmeny, které sahají až do nebe. Nebo lesní zvířata, fungující v dokonalé symbióze s lesem a vším, co poskytuje. Houby, mech, šišky, lesní ovoce, krmelec, těch symbolů lesa je nekonečně mnoho. Les k nám promlouvá velmi intenzivně skrze náš zrak. Ten pohled vzhůru do korun stromů, kdy vidíme sluneční paprsky, prodírající se mezi větvemi, nám dokáže vykouzlit úsměv na rtech.
Také jste si všimli, jak nám dělá dobře, být obklopeni zelenou barvou? Může to být proto, že zelená barva stimuluje čtvrtou čakru, která je spojena s naším srdcem. Pozorování lesní zeleně přináší do našeho srdce klid a harmonii. Možná jste také někdy pocítili nával inspirace při pobytu v lese. Mimo jiné jde rovněž o vliv zelené barvy, která rozvíjí naši kreativní stránku, zejména talent pro psaní.
Každému se už asi poštěstilo zahlédnout nějaké lesní zvíře v jeho přirozeném prostředí. A že jich tu žije nepočítaně. Asi všichni jsme už viděli ježka, jak si dupe v listí nebo se naopak před námi balí do pichlavé koule. Určitě jste zpozorovali různé druhy ptáků v korunách stromů, žáby u potoků, užovku nebo slepýše plazící se přes cestu. Někdo dokonce pozoroval takzvanou vysokou – srnky, jeleny nebo daňky. Ovšem už málokdo měl možnost zahlédnout krásná lesní zvířata jako je liška, jezevec nebo vlk. Vlci se mimochodem znovu vrací na naše území, což je skvělá zpráva!
Já se sice nemohu pyšnit tím, že jsem viděla na vlastní oči jelena, ale zato jsem ho slyšela. A byl to zážitek opravdu zajímavý! Poprvé jsem měla tu možnost být v blízkosti jelena, když jsem spala pod stanem, který byl postaven na zahradě u chaty v Podještědí. V hluboké noci mě vytrhl ze spánku zvláštní hlasitý, tklivý zvuk. Nevím, zda jsem byla natolik rozespalá, ale v tu chvíli jsem si myslela, že slyším lidský nářek. Když mi ráno bylo řečeno, že se v této oblasti běžně pohybují jeleni, bylo mi vše jasné
V českých lesích žije také velké množství hmyzu a bezobratlých živočichů. Není nic krásnějšího, než pozorovat lesní mravence, jak se pilně hemží ve svém velkém mraveništi a každý něco nese, aby přiložil „ruku“ k dílu. Když procházíme lesem, často se stane, že se nám na obličej přichytí kousek pavučiny, jak ji měl pavouk nataženou mezi stromy. V mechu zase někdy leze celkem velký černý brouk s tvrdými krovkami - je to Chrobák lesní. Les prostě přímo tepe životem, který je všudypřítomný.
Je zajímavé pozorovat proměny lesa v různých ročních obdobích. Každá jeho podoba má určitě něco do sebe. Na lese je určitě také cosi strašidelného, zvláště když při své návštěvě neodhadnete čas a začne se stmívat (a, že v lese se stmívá hodně rychle) a najednou se všude rozléhá plno zvláštních zvuků. Dalším přívlastkem lesa je určitá jeho pohádkovost. Občas vám připadá, že snad ani není možné, jaké krásy les skýtá.
Protože někde uvnitř všichni víme o té velké síle lesa, máme tendenci se k němu upínat. A tak si domů kupujeme aroma spreje s vůní lesa a z našich reproduktorů se linou zvuky lesa, u kterých relaxujeme nebo usínáme. Když se blíží Vánoce, vystavujeme do oken výzdobu z větví jehličnanů. Jen, abychom měli kousek toho lesa tak nějak blíž, doma.
Teď, když jsme si udělali jasno v tom, jak unikátní ekosystém les je, pojďme se podívat na pár čísel. V České republice tvoří lesní pozemky cca 34 % celkové rozlohy státu a jejich plocha s každým rokem narůstá. V rámci Evropské unie, pokrývají lesy celkem 38 % její celkové plochy. Nejvíce zalesněné země jsou Finsko, Švédsko a Slovinsko, a to ze 60 %. Nejméně lesů naopak pokrývá Nizozemsko a Spojené království (pouhých 11 %). Celkově vzato ovšem lesů v Unii v průběhu času přibývá.
Pokud se podíváme na lesy ve světovém měřítku, realita už není tak světlá. Světových lesů ubývá, ovšem z průzkumu provedeného v roce 2015 vyplývá, že se projevují tendence k poklesu míry tohoto úbytku. V současné době pokrývají lesy 30,6 % světové rozlohy, přičemž v roce 1990 to bylo 31,6 %. Mezi lety 1990 a 2015 svět přišel o 129 milionů ha lesa, což odpovídá přibližně velikosti Jižní Afriky. Nejvíce jsou úbytkem lesních porostů postiženy tropické oblasti, hlavně Jižní Amerika a Afrika. Ale i zde, podle nejnovějšího průzkumu, tempo odlesňování pomalu klesá. K tomu všemu je jistě potřeba uvést, že z celkové plochy světových lesů celkem 31 % připadá na lesní výrobu. Naproti tomu rozloha lesů určených na zachování biodiverzity tvoří pouhých 13 % světové rozlohy lesů.
Nenechme se však ukolébat výše zmíněnými údaji. Lesy produkují kyslík, bez kterého jednoduše nemůžeme žít. Jsou domovem pro miliony živočišných a rostlinných druhů. Existují domorodé kmeny, které, navzdory všem překážkám, jež jim moderní civilizace staví do cesty, přežily v lesích dodnes. Proto a pro tisíce dalších dobrých důvodů, chraňme a opatrujme lesy!
Zdroj údajů: Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014; Stav lesů Evropské unie ; Global Forest Resources Assessment 2015. Zdroj obrázků: shutterstock.com.
[mon]