Kouzlo bouřek

To, co nás na nich láká, to čeho se bojíme, je tajemno, hluk a světelné efekty. Bouřka je úžasný úkaz, který není neobvyklý, ale uchvacuje svým tajemstvím.

Počasí si s námi poslední dobou pohrává, chvilku teplo, chvilku zima, počasí je hříčka přírody. S postupným oteplováním se dostaví i tajemné bouřky, které bývají doprovázeny dalšími jevy, jako je například silný vítr. Bouřka je velmi složitý proces, kterého se hodně lidí velmi obává a který se vám pokusíme v následujícím článku trochu přiblížit.

Co to vlastně bouřka je?

Jedná se o jev, který je vidět i slyšet. Vzniká navzájem mezi oblaky, které se nazývají Cumulonimbus anebo mezi zemí a těmito mraky.

Znáte druhy mraků?

Mraky se rozdělují na ledové, vodní a smíšené. Každý má svůj typický název a je jich celkem hodně. A víte, které to jsou?

Cumulus

Když se na obloze objeví sem tam nějaký mrak, jedná se o mrak zvaný Cumulus. Z těchto mraků bývá déšť nenadálý a rychlý, který zároveň i rychle skončí.

Cumulonimbus

Bílý mrak, který je velký. Na obloze je velmi rozložitý. Toto je typický bouřkový mrak, ze kterého můžete očekávat kroupy, blesky i hromy. Po bouřce z těchto mraků se vždy velmi ochladí. Pokud by se tak nestalo, bude se bouřka opakovat.

Nimbostratus

Barva oblohy je mírně dozelena a typická šedá. Při této oblačnosti se nemusíte bát bouřky.

Altostratus

Opar zakrývající slunce. Mohou z něj padat srážky.

Stratus

Šedý opar na obloze. V zimě z těchto mraků sněží. Srážky z něj můžete čekat jenom zcela náhodou.

Stratocumulus

Mraky, které jsou bílé, ale místy také šedé. Jsou to takové kupky, ze kterých mohou padat i kroupy.

Altocumulus

Když takové mraky zahlídnete ráno, můžete si být jisti, že během dne bouřky objeví. Většinou ale ne dřív, jak za 6 hodin. Tyto mraky mají podobu kamenů, které vypadá to, jako by byly poskládané za sebou.

Cirrostratus

Pokud se na obloze objeví mraky, které vypadají jako mléčný opar, jedná se Cirrostratus.

Cirrocumulus

Jsou ještě drobnější, než bílé obláčky. Jsou to tzv. beránci. Z těchto mraků srážky nikdy nepadají, ale hrozí, že se počasí zhorší a přijde s nimi teplé fronta.

Cirrus

Mraky, které mají tvar svazků a vypadají jako jemné bílé obláčky. Tyto mraky jsou tvořené z ledových krystalů. Teplota v jejich výšce, je dokonce až mínus 40 stupňů Celsia. Když se začnou objevovat tyto mraky, můžete počítat s tím, že během pár hodin přijde déšť a přeháňky.

Jak se tvoří bouřky?

V horkých dnech je povrch země ohříván sluncem. Zemský povrch ohřívá vzduch přímo nad povrchem procesem vedení. To, že teplý vzduch stoupá, a naopak studený vzduch se drží v nižších polohách, hraje velmi podstatnou roli při tvorbě silných bouří. Pokud bude povrch země teplý, stoupá teplo nahoru, protože je méně hustý než okolní vzduch. Takto se přenáší teplo z povrchu půdy na vyšší úrovně atmosféry. A dvě věci, které jsou nejdůležitější pro to, aby bouřky vznikly, je vlhkost a vzduch, který je nestabilní.

Tři typy bouřek

Bouřky vznikají na atmosferických frontách a z toho nejvíce na studených. Bouřky jsou tříděny podle toho, kde se zrovna vyskytly, mohou být lokální, frontální nebo orografické bouřky. Nejčastěji se bouřky kvalifikují podle toho, jaký charakter samotné bouře mají, a to vše do značné míry závisí ještě na meteorologickém prostředí, ve kterém se bouře vyvíjejí. Bouřky, která vytváří a mění se v tornádo, jsou ty, kdy je rychlost větru větší než 26 metrů za sekundu (94 km) za hodinu, nebo když je krupobití o průměru větším než 1,9 cm. 

Lokální

Objevují se jenom v určitých lokalitách.

Frontální

Tento typ bouřky se vyskytují na hranici, kde se vzduch překrývá, jsou to tzv. studené fronty.

Orografické

Bouřky, které jsou způsobeny a vyvolány vzduchem, který se nahoru vytlčován nějakým svahem anebo nějakým pohořím.

Jak vznikají blesky?

Bouře se většinou skládají ze tří fází. První fáze se nazývá kumulativní, při této fázi se bouřkové mraky tvoří. Druhou fází je tzv. zralá fáze, kdy se bouřka vytvoří úplně a úplně poslední fází je fáze rozptylující, při které oslabuje a rozpadá se.

Jak změřit vzdálenost blesku?

Jednoduše, počítáním. Už vaše babičky a dědečkové věděli, že stačí počítat. Od samotného záblesku odpočítávejte. Každá celá vteřina, je v podstatě zhruba jeden skutečný kilometr podle našich babiček a dědečků. Jiné zdroje udávají, že ozve-li se hrom do třech vteřin od záblesku, je od vás bouřka zhruba kilometr. Přemísťující vzduch v oblaku vytváří elektrické náboje tím, že se posune za jiným vzduchem.  Vytvoření elektrických nábojů umožňuje vytvářet blesk, podobně jako třeba vy můžete vytvořit statickou jiskru vaší nohou na koberci. Hrom je hluk, který se stane při úderu blesku a doprovází ho.  Často se stane, že uvidíte záblesk bez zvuku, protože zvuk cestuje pomaleji než světlo. Vzdálenost bouřky, která je velmi blízká a zároveň i nebezpečná je do třech kilometrů, v tomto případě se vyplatí najít si co nejdříve nějaký bezpečný úkryt.

Jak se nechovat v bouřce?

• Nechoďte ven a zůstaňte na bezpečném místě se zavřenými okny.
• Pokud je vás více, odstupte od sebe na vzdálenost 3 metrů.
• Vyhněte se vysokým stromům a případně se ukryjte v hustém a menším porostu.
• Nezdržujte se u potoků a na podmáčené půdě.
• Neschovávejte se pod osamocený strom ani u velkých kamenů či kupek sena.
• Vyhněte se zábradlí, žebříkům, lanovkám a vlekům.
• Ve volném prostranství si sedněte nebo lehněte a nechoďte dál.
• Nepoužívejte kovový deštník.
• Nezalézejte do jeskyní ani jiných skalnatých útvarů.
• Dokud není bouřka vzdálena alespoň 10 km, zůstaňte na bezpečném místě.

Faradayova klec

Pojem, který jste už jistě někdy slyšeli. Takovou Faradayovou klecí je do určité míry také například auto. Pokud by ho zasáhl blesk, byl by elektrický výboj sveden po karosérii a ne po lidech. Tento jev se využívá i u zařízení, které je potřeba chránit a objevil ho Michael Faraday již v roce 1836. 

V bouřce se rozhodně vyhýbejte vysokých budovám a vysokých stromům. Bouřky budou lidi fascinovat a vyvolávat v nich obavy neustále. Nejlepší co může udělat, pokud začne bouřit je, že se schováte doma do objetí svého partnera. A pokud ho nemáte, můžete ho potkat při pozorování mraků v Olomouci, Ostravě, Příbrami, Zlíně ale i Hradci Králové.

[kač]