Co je ve vztahu nejdůležitější? A jak moc je důležité dělat kompromisy?
Kompromis je to, že hledáte nějakou prostřední cestu, nějaké východisko, které je vhodné a přijatelné pro vás oba. Pokud žádná taková cesta neexistuje, těžko ji najdete a vytvoříte. A to, co vznikne, rozhodně nebude zdravý kompromis, pro zdravý a pevný vztah. Každý člověk hledá ten skvělý a fungující vztah, který bude skvěle padnout k jeho osobnosti a charakteru. Bude mu oporou a bude s ním v dokonalé harmonii. Neznamená to ovšem, že když budete oba dva stejní, tak že budete mít zaručeno, že váš vztah bude opravu perfektní a bezproblémový. Ideál neexistuje. Každý v páru si myslí, že jeho názor je ten nejlepší, občas využije i zbraní, které tu druhou stranu usadí, aby si prosadili to své. Kdy se ale ještě jedná o kompromis a kdy už o manipulaci? Jaká je zdravá míra kompromisů? Jde to říct takto snadno? A dá se to vůbec nějak změřit? Vztah by vám měl pomáhat se rozvíjet a ne naopak.
Na začátku vztahu je vše krásné a zalité sluncem. Bohužel tomu tak ale nikdy není věčně. A proto jste ochotni udělat cokoli, abyste tento vztah udrželi, rozvíjeli a zároveň byl i ten váš poslední a napořád. To ovšem může být právě ten kámen úrazu. Začnete dělat i věci, které vám nejsou přirozené a vaše ústupky se stanou každodenní součástí vašeho partnerského života a vašeho společného rozhodování a vyjednávání.
Kompromis je skvělý a do vztahu v každém případě patří, ovšem je potřeba používat ho v rozumné míře, abyste nakonec nezjistili, že se jenom ponižujete, neustále ustupujete a především zapomínáte na svoje sny, názory a svůj pohled na svět. Kompromisy by měly být používány v menší míře, protože pro vztah jsou prostě nezbytné. Nemělo by být problémem, abyste začali mluvit potichu, když vidíte, že druhý například telefonuje. Takovéto malé kompromisy váš vztah posilují a rozhodně ho neohrožují. Problémem jsou ty kompromisy, které se začnou dělat na základě toho, že je ve vašem vztahu nějaká prasklina a nějaký problém. Kompromisy jsou v rovnováze a v pořádku, pokud neohrožují vaše klíčové přání, touhy a potřeby, které by u vás měli být vždy na prvním místě. Když vaše kompromisy začnou přerůstat, začnou se naopak i praskliny a problémy ve vašem vztahu neustále zvětšovat. Jednoduše ho tím pošlete do háje snadno a rychle.
Nedělejte ty kompromisy, na základě kterých narušíte základní kameny vašeho vztahu, ty, které ohrozí vaši lásku, úctu k tomu druhému, důvěru a celkový postoj vůči sobě. Pokuste se občas přehodnotit svá očekávání a podělte se o své názory a emoce. Buďte ochotni dělat drobné ústupky, jak uznáte za vhodné. Nechtějte toho druhého ovládat a nechtějte být ani sami ovládáni. Nedělejte kompromisy, abyste předešli konfliktům a hádkám, které následně vedou k neřešení problémů. Může to vyústit až tak daleko, že se problémů shromáždí více a vztah už nebude možné dále udržet ani zachránit.
Nejběžnějším rozdílem, který je mezi partnery, je většinou po stránce finanční. Jeden je šetřílek a druhý by zase rád rozhazoval. Jsou to rozdíly úplně běžné, ale pro vztah naprosto a většinou nevyhnutelně katastrofální. A hlavně, takovouto vlastnost nezměníte. Člověka jen tak snadno nepředěláte. Je tedy jen na vás, jakým způsobem si dokážete vysvětlit svůj pohled na peníze a přístup k nim. Většinou bývá velmi těžké, abyste si navzájem dokázali cokoli vyvrátit a našli společný kompromis. Věřte ale, že se to dá. Čím více budete na této oblasti pracovat, tím spíš dokážete zvýšit vaši důvěru, schopnost kompromisů a harmonii. Hádali jste se někdy doma o provozní teplotě v bytě nebo domě? Snad každý. Jednomu je teplo, druhému zima. I zde, v takové „banalitě“ je potřeba kompromisů a dohod.
Introvert versus extrovert, i druhy povah a charakterů hrají významnou roli v dělání kompromisů. Jeden je více zamlklý a dříve používá hlavu, než promluví, extrovert to má většinou naopak, do všeho se pouští po hlavě, je společenský a jeho činy a ústa ho před jeho myšlenkami občas předběhnou. Introvert tedy bude chtít být častěji v klidu domova a extrovert bude naopak neustále vyhledávat společnost. Nevyčítejte tedy svému partnerovi nebo partnerce, že jsou v tomto naprosto rozdílní než vy. Berte v úvahu rozdílnost všech lidí. Nebyla by to nuda, kdyby byli všichni stejní? A nebylo by naopak horší být s někým, kdo by byl naprosto stejný jako vy? Představte si, že žijete sami se sebou. Ústupky ve formě kompromisů jsou občas na místě a hlavně nedílnou součástí vašich vztahů.
Existuje mnoho věcí, se kterými vás může váš partner nebo partnerka otravovat a které vám polezou na nervy, ale zrovna tak i vy máte nějaké ty chyby, které jemu nebo jí zase vadí na vás. Začněte i takovými drobnými kompromisy, typu: já dojedu koupit ten dárek rodičům k výročí a ty dojedeš odevzdat věci do čistírny. Takových drobných kompromisů se dá v běžném partnerském životě najít spousta. Zkuste se vždy zamyslet, kde je možné, abyste byli součástí kompromisů oba dva a nejenom jeden z vás.
Nestává se vám někdy, že vytváříte své argumenty jenom proto, že chcete, abyste vy měli to hlavní slovo a hlavní roli? Jestli se tak stává během hádky, pokuste se své emoce podržet v tu chvíli pod kontrolou. Je důležité, abyste vždy věděli, co opravdu chcete, nejenom ve vztahu, ale i v životě. Někdy je dobré stát si za svým a někdy je naopak dobré, uznat chybu a přehodnotit svá očekávání.
Zamyslete se nad tím, v čem se jako partneři opravdu neshodnete. Jsou to věci důležité? Nebo jsou to jen banality, které řešíte na přehnané emocionální úrovni? Fyzická přitažlivost jde ruku v ruce s emocemi. Většinou to tak je. A proto je potřeba udržovat obojí. Malé kompromisy jsou přirozené a nevyhnutelné, ale dávejte pozor na to, abyste se nevzdali až příliš mnoho, kvůli tomu, abyste ve vztahu byli a především zůstali. Vše s mírou. A pokud vám přijde, že ve vašem vztahu neustále jenom ustupujete a je nejvyšší čas na to, abyste z něj odešli. Můžete začít s hledáním toho lepšího partnera nebo partnerky hned teď a tady.
[kač]