Klíště útočí!

Od jara do podzimu musíte na svých procházkách počítat s výskytem malých roztočů, kteří se nazývají "klíšťata". Mohou vám pekelně znepříjemnit život. Klíště obecné je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití, jedná se o členovce. Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích.

Klíště obecné se vyskytuje i ve výškách nad 750 m n. m. , ve vlhkých lesích, loukách a vysoké trávě. Nejvíce rizikové jsou listnaté a smíšené lesy, zejména pak prosluněné lesní cesty a mýtiny s vyšší trávou. Počítat s klíšťaty je však třeba i v městských parcích a na zahradách. Ke svému životu potřebují vlhkost a teplo. Zima jim nesvědčí. Klíštata se vyskytují v trávě, ve výšce od 20 centimetrů až do 1,5 metru. Rozhodně na vás nebudou padat z korun stromů, to je pouze mýtus. Pokud si vás klíště najde, zakousne se, tak do rány začne vylučovat sliny obsahující protisrážlivé látky i látky působící místní znecitlivění. Sliny mohou obsahovat nákazu, a proto čím delší je doba přisátí, tím se zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Nejčastěji klíště vyhledává k přisátí teplejší místa, hlavně s měkkou kůží. Nejčastěji tedy krk, břicho, dále pak i nohy, ruce a hlavu. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.

Klíště prochází čtyřmi vývojovými stádii

Tato stádia se nazývají vajíčkem, larvou, nymfou a dospělým jedincem (nazývané též imaga). Kromě prvního stadia, vajíčka, mohou v ostatních fázích sát krev a přenášet nemoci, pokud jsou infikovaná. Velikost samic se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 1 cm i více), samečci měří 2,2 – 2,5 mm. Dospělci a nymfy mají 4 páry končetin, larvy mají pouze tři páry. Na chodidlech předních nohou se nachází tzv. Hallerův orgán, umožňující detekci CO2 – klíště díky němu dokáže vyslídit svou oběť. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až čtyř let. Protože během léta se klíšťata většinou „převlékají“ z jednoho vývojového stadia do druhého, nacházíme jich nejvíce přisátých během jara a na podzim. Dospělí samci již nepřijímají potravu – jen vyhledávají zvíře, na kterém najdou samici k páření. Samice pak naklade do půdy 1000–3000 vajíček. Šestinohé larvy hned hledají drobná zvířata (ještěrky, ptáky) a několik dní na nich sají. Potom se promění v osminohé nymfy a přisají se na další oběti. Po druhém cyklu po přijímání potravy dospějí. Za příznivých okolností trvá vývoj klíštěte jeden až dva roky.

Nemoci přenášené klíšťaty

Klíště obecné saje krev a přenáší nebezpečné nemoci. Mezi nemoci přenášené těmito roztoči patří lymská borelióza, ehrlichioza a klíšťová encefalitida. Každá z těchto nemocí vede k trvalému a  těžkému poškození zdraví, kde může v nejhorším případě dojít i k úmrtí. Mezi rizikové oblasti s největším počtem infikovaných klíšťat se řadí Jižní Čechy, okolí Prahy, podhůří Šumavy, Bruntálu, Brna, Plzeňska, Opavska a Podyjí. Počet infikovaných klíšťat se udává někde mezi 1 - 20 %. Neplatí tedy v žádném případě, že přisátí klíštěte znamená vždy ohrožení a nákazu.

Klíšťová meningoencefalitida - klíšťový zánět mozku

Jedná se o zánět mozku, nebo-li mozkových blan, způsobený virem, který se přenáší po přisání na člověka, domácího mazlíčka nebo ostatní zvěř. Inkubační doba je jeden až dva týdny, podobně jako například chřipka a má i stejné příznaky. Po týdnu dojde ke zlepšení, ale za další jeden až dva týdny nastoupí příznaky, které postihují nervový systém. Jedná se o horečku, která je doprovázená poruchami hybnosti. Komplikace a závažný průběh jsou častější u dospělých než u dětí. Nemoc je vázána na jeden druh klíštěte vyskytující se pouze v Evropě. V jiných částech světa se vyskytují jiné podobné virové nemoci, proti kterým očkování nechrání.

Lymská borelióza

Jedná se o chronické onemocnění způsobované spirální bakterií Borelia burgdorferi. Klíšťata se nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři. Onemocnění má několik stádií, ale všechna nemusí být vidět. První příznaky onemocnění se mohou objevit obvykle po jednom až dvou týdnech od přisátí klíštěte. Je to zarudlá velká skvrna na kůži se středem v místě přisátí klíštěte. Toto stadium je natolik typickým příznakem, že je přímo indikací k nasazení antibiotik lékařem. V dalších stádiích postihuje nemoc nervy, svaly, včetně srdečního, a klouby. Nemoc je v prvním stádiu dobře léčitelná antibiotiky, v dalších stádiích už je úspěšnost léčby nižší a nižší. Mohou vznikat i trvalé následky.

Ehrlichióza

Ehrlichióza je bakteriální onemocnění přenášené opět klíšťaty. Příznaky jsou horečka, bolest hlavy, svalů. Mohou být postiženy vnitřní orgány, nejčastěji plíce, játra, centrální nervová soustava. V ČR, stejně jako v jiných evropských zemích jsou dosud tato lidská onemocnění evidována spíše výjimečně. Inkubační doba činí čtrnáct dní, s rozpětím 7 až 21 dní. U lidí, kteří mají slabší imunitu je pozorován vážnější průběh.

Vhodnou prevencí a ochranou před klíšťaty je, pokud se budete vyhýbat místům, kde je největší a možný výskyt klíšťat.  Pokud půjdete do lesa a míst s vyšším výskytem, je dobré si chránit části těla zakrytím oděvem, například dlouhým rukávem, delšími kalhotami, čepicí atd. Dobré je i použít repelent. Je nezbytné včas a správně přisáté klíště odstranit a dát pozor, aby se nepřetrhlo. Na vyjmutí a odstranění klíštěte můžete použít sirku a krouživými pohyby kolem klíštěte ho odstranit. Přisáté klíště také můžete zakápnout olejem, či dezifekčním přípravkem. Po 15 minutách ho pomocí pinzety nebo speciálními kleštičkami odstraňte. Ránu v každém případě po odstranění klíštěte ošetřete dezinfekcí. Stejně postupujte i pokud se jedná o domácí mazlíčky. Pár dní ránu sledujte a případně navštivte lékaře, pokud  se barva rány změní či se nebude hojit, ale zhoršovat.
 
zdroje: http://www.celostnimedicina.cz/klistata.htm#ixzz3akqqH2g0
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%AD%C5%A1t%C4%9B_obecn%C3%A9

[kač]