Když se k sobě prostě hodíte...

Máte nový vztah a marně přemýšlíte, jestli se k sobě s novým partnerem (partnerkou) hodíte? Anebo teprve někoho hledáte, ale nevíte, jaká by měla být vaše kritéria? Určitě nejste sami. Zatímco naše babičky se do "toho svého" často zamilovaly třeba na tancovačce, moderní láska je složitější.

Možností k seznámení je sice víc než dřív, přesto i po třicítce zůstává nemálo lidí "single" - a není to pouze z pohodlnosti či touhy po samotě, jak nezřídka okolí ujišťují. Často si nedokážou potenciálního partnera vybrat, nápadníky příliš "pitvají" a dostávají se do začarovaného kruhu. Ještě složitější to mají zralí lidé, kteří prožili rozpad předchozího vztahu a mají už děti, nebo ovdověli.

Společné zájmy i výška? Není nutné!

Pomoci jim mohou lidé, kteří se věnují individuální terapii. "Dělají do lásky." Zájem o konzulace prý sílí. Pracují s lidmi, kteří si chtějí srovnat myšlenky ohledně protějšku, který hledají. Společně se dívají na minulé vztahy, možnosti seznámení, zabývají se ale také seberozvojem a případnými problémy, s nimiž se v navazování vztahů potýkají. Jejich spolupráce většinou trvá několik měsíců a často končí tím, že si lidé najdou vztah, který jim přináší radost. Klienti přitom někdy během seznamování překvapí sami sebe.

Pracují například s muži, kteří původně hledají výrazně mladší partnerky, ale nakonec se zamilují do ženy skoro o dekádu starší, než jsou oni sami. Terapeuti vypozorovali, že nejspokojenější páry bývají ty, které mezi sebou mají silné přátelství, navzájem se podporují a celkově se k sobě chovají velmi pozitivně. Například si všímají drobných úspěchů toho druhého. Na úrovni jednotlivých párů jsou samozřejmě faktory ovlivňující spokojenost individuální, ale na celospolečenské úrovni pozorují vyšší rozvodovost u manželství, která začala v mladém věku nebo po velmi krátké známosti.

Zdá se jim také, že lidé často přeceňují společné zájmy, případně fyzická kritéria, jako je třeba výška. Mnohem důležitější je podobný přístup k životu. Zda má pár podobné životní hodnoty a představy o společné budoucnosti, jsou-li partneři ochotní se spolu dále rozvíjet, učit se od sebe a na vztahu pracovat. Přístup partnera k životu a ke vztahu vás bude ovlivňovat daleko víc než to, jestli stejně jako vy hraje tenis.

Protikladům to klapat může

K zajímavému závěru dospěla studie na které se podílel Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a University of Sao Paulo v Brazílii. Zjistili, že ačkoli muži preferují sobě podobné partnerky v osobnosti, ty skutečné jsou jim podobné o poznání méně.

Heterosexuální muži si byli s partnerkami podobni v extraverzi, ale už ne v neuroticismu (patří mezi pět dimenzí osobnosti, které využívají psychologové při určování struktury osobnosti), otevřenosti novým zkušenostem, přívětivosti a svědomitosti. Mezi Čechy a Brazilci, ať už mezi heterosexuály či homosexuály, nenalezli de facto žádné rozdíly, což naznačuje, že preference pro podobnost jsou nezávislé na kultuře i sexuální orientaci. Prvního šetření se zúčastnilo 522 mužů, druhého oba partneři z 89 dlouhodobých vztahů.

Muži zadávali své osobnostní vlastnosti z modelu takzvané Velké pětky (extraverze, přívětivost, svědomitost, otevřenost a emoční stabilita), požadavky na své ideální partnery a vlastnosti skutečných protějšků.

Nadváha bývala přitažlivá

Vzájemná podobnost partnerů se nejčastěji ukazuje v sociodemografických rysech (věk, vzdělání, náboženské vyznání...). Nicméně faktory pro výběr partnera se mění. Takovým typickým příkladem by mohly být preference pro BMI (Body Mass Index, index tělesné hmotnosti). V dobách, kdy lidé zažívali nedostatky, například hladomory, byli jako atraktivnější hodnocení lidé s vyšším BMI, zatímco když je zdrojů dostatek, jako atraktivnější je vnímáno nižší BMI. Například dnes. Liší se to i kulturu od kultury.

Pozoruhodný je takzvaný sexuální imprinting, termín označující fenomén vtištění charakteristik blízkých příbuzných v době raného dětství. Lidé si pak často nevědomě zvolí partnera na základě obrazu svých rodičů... Důležitým faktorem se přitom zdá být kvalita vztahu s daným rodičem během dětství. Jinými slovy: lidé, kteří hodnotí vztah s rodičem během dětství pozitivně, si později vybírají podobné partnery, jako je daný rodič, a naopak. Možných vysvětlení je několik.

Například, že se během dětství učíme charakteristiky rodičů, a tudíž je později preferujeme u našich partnerů. Je tedy dost pravděpodobné, že se budou podobat i nám. Univerzita Karlova zkoumala také vliv otců na výběr partnera u homosexuálních mužů. Muži preferovali partnery, kteří se podobali otci v určitých sociodemografických charakteristikách (konkrétně v materiálním zajištění a politickém smýšlení), ve fyzických charakteristikách (konkrétně ve výšce, váze, maskulinitě a BMI) a v osobnostních charakteristikách (např. v přívětivosti).

V režii analýzy fotografií

Proč se do někoho zamilujeme jednoduše hned, aniž bychom znali jeho povahu? Velkou roli hraje obličej, kterému ve fázi seznamování věnujeme největší pozornost. Podle něj odhadujeme věk, sociální postavení, zdraví. Vytváří v nás pozitivní a negativní pocity. Výzkumy ukázaly, že atraktivnější tváře jsou ty, které mají průměrné rysy, tedy nevykazují mnoho asymetrických prvků.

A někdy si dokonce hledáme protějšek, který je nám co do tvaru obličeje, lícních kostí a rozložení očí vyloženě podobný. Před časem na to vznikl internetový portál: vložíte svou fotografii, systém ji porovná se všemi v databázi a vybere pro vás vhodný protějšek. Tedy přesněji někoho s podobnými rysy. Jakmile totiž nahrajete svůj snímek, program použije technologii rozpoznávání obličeje a zaměří se na několik bodů tváře - hlavně oči, uši, nos, bradu a ústa.

První takový web měl název FindYourFaceMate.com. Jeho autorka, Američanka Christina Bloomová, se totiž zamilovala do muže, jenž zřejmě vypadal podobně jako ona. Posléze začala páry studovat a zaměřila se na jejich obličejové rysy. Web už ale nefunguje, jeho zakladatelka v roce 2014 zemřela.

Párování online se musí umět

Seznamování za pomoci moderních technologií se dnes stalo běžným. Odhaduje se, že přibližně třetina nově sezdaných manželství v USA začala na internetu. Zatímco v minulosti se tak poznávali spíše introverti nebo lidé středního věku, kteří mají příležitostí k seznámení, dnes si svůj profil vytvoří takřka každý nezadaný. Důležité je, že podle výzkumů je úplně jedno, zda jste svého partnera poznali pomocí seznamky nebo nějak "obyčejně" - na kvalitu vztahu to nemá vliv.

"Na dálku" se prostřednictvím inzerátů tištěných v novinách nezadaní seznamovali už dávno před nástupem internetu. Pravda, vše bylo pomalejší. S nástupem "sítě sítí" se vše zrychlilo, jenže navazování vztahů se stalo povrchnějším. Záhy se ukázalo, že svět online sám o sobě partnera nenajde. A tak nastal trend organizovaných seznamek. Převratně působí například takzvané rychlorande neboli speed dating, kdy organizátoři slibují spárování za jeden večer. Populární jsou ale především aplikace do mobilních telefonů.

Zdaleka přitom nejde o pouhé databáze fotografiíí a profilů. Autoři těchto programů se snaží stále vymýšlet nová kritéria, podle kterých se zájemci mají dát dohromady. Existuje i aplikace, která vám najde dokonalého partnera na základě toho, co oba nesnášíte.

Online způsobu seznamování bychom se vyhýbat neměli. Jde ale o to, umět s ním pracovat. Je nutné věnovat čas přípravě seznamkového profilu - vybrat aktuální fotky a textem komunikovat spíše svou osobnost než kritéria hledání. Důležité je také nezapomenout, že internet sice rozšíří okruh našich potenciálních partnerů, ale vztah může vzniknout jedině offline, takže komunikaci je třeba poměrně rychle překlopit do osobní schůzky. Jestli si sednete, poznáte spíš nad kávou než nad klávesnicí.

Narůstá počet samotářů

Od roku 1995 do současnosti se v ČR ve věkové kategorii 25 až 29 let počet žen žijících single zvýšil sedminásobně (na 8,5 %), počet mužů bez partnerky čtyřnásobně (na 12 %).

Podobnost snoubenců v číslech

V České republice více než polovinu sňatků uzavírají snoubenci se stejným vzděláním. Podle Českého statistického úřadu ale v posledních letech stoupl podíl sňatků, kde muž má nižší vzdělání než žena.

Věk a manželství

Z hlediska věku stabilně převládají sňatky mužů s mladšími ženami, mírně se navyšuje zastoupení párů, kde je muž naopak mladší. Manželství, kde je muž mladší, a tak, kde je mezi manželi výrazný věkový rozdíl, vykazují mírně nižší stabilitu.

Hodíte se k sobě?

Pomocníků, jak zjistit, zda se k sobě s partnerem hodíte je dnes opravdu hodně velké množství. I my vám na našich stránkách nabízíme také dva nástroje, které rozhodně stojí za to vyzkoušet při hledání toho vysněného partnera. Prvním je tzv. "Vědecký seznamovací dotazník". Díky dotazníku se vám zúží okruh potencionálních partnerů (uživatelů naší online seznamky Seznamte.se) na základě shody z informací, které jste v dotazníku vyplnili.

Druhým způsobem, jak zjistit, zda se k sobě s partnerem hodíte, je tzv. partnerská shoda dle zvěrokruhu. O té jste už jistě slyšeli a vyzkoušeli v mnoha jiných koutech internetu. Takže rozhodně neváhejte a nechte si s výběrem svého druhého a hlavně dokonalého protějšku klidně pomoci. Nebudete zklamáni, ba naopak, jenom si tím přilepšíte a možná se vyhnete mnoha nepříjemným zkušenostem.

Svou spřízněnou duši můžete najít na seznamce, kde se nachází spoustu osamělých lidí. Vezměte svůj osud do vlastních rukou a zaregistrujte se!

[ivi]