Léto je za vámi, nastal podzim a je nejlepší čas vyrazit do lesa na houby. Při příjemné procházce můžete přinést domů nějakou tu houbu, kterou využijete do spousty jídel. V některých zemích je sbírání hub vnímáno jako tzv. zábava a jídlo chudých. Pokud se ale houbař bude v druzích orientovat, může připravit vynikající pokrmy vhodné králů. Každý z vás slyšel mýty o konzumaci, které se vám v tomto článku pokusíme vyvrátit.
V první řadě, je zbytečné myslet si o sobě, že jste odborník hned po tom, že víte o pár nejběžnějších druzích, které jsou jedlé. Je známo kolem 1 500 000 druhů hub. V České republice je zjištěno asi 10 000 druhů.
Nesmíme je znovu ohřívat, jinak riskujeme, že nám bude špatně. To je jedna z hlavních zásad, která se léta traduje a koluje mezi lidmi. Je to ale falešný mýtus. A takových dalších je mnohem více. Klidně si můžete smaženici ohřát, zrovna tak, jako přece nebudete vyhazovat omáčku, do které jste přidali houby. Platí stejná pravidla, která je nutné dodržovat, jako u ostatních pokrmů a potravin. Problémy mohou vzniknout jen tehdy, pokud něco z toho zanedbáme. Tím spíš, že vlhko a teplo, ve kterém se daří v přírodě houbám, je příznivé také pro velké množení bakterií, plísní a dalších mikroorganismů, jež na houbě mohou ulpět. Dle informací dohledaných na internetu podle Ing. Jaroslava Landy, předsedy České mykologické společnosti, jsou k podobné kontaminaci náchylnější měkké houby typu babky. Naopak k jedněm z nejodolnějších patří například delikátní lišky. Ve všech případech je lepší sbírat houby mladé a zdravé, u kterých je riziko napadení bakteriemi a dalšími mikroorganismy mnohem menší, než u těch starších.
To se stane, jen jestli při houbaření a okukování hub pošlapete podhoubí a přerušíte přísun výživných látek, které jsou k růstu potřeba. O přerušení růstu se může také postarat hmyz, který houbu napadne anebo také úplně obyčejné sucho.
Ano, začnete mít problémy nejčastěji do dvou až tří hodin, ale otrava se může projevit za dvě, deset, ale i za 30 hodin. Stejně tak je tomu i u vašich čtyřnohých miláčků. Pokud máte pejska malého vzrůstu, dejte pozor i na nepatrné oblíznutí nějaké prašivky.
V dřívějších dobách používali šamani houby při výrobě kouzelných nápojů, po jejichž vypití měli vidiny a „rozmlouvali s bohy“. Jednalo se druhy mírně jedovaté či halucinogenní.
Proč? Že by houby pak někam zmizeli? Ano, platí totiž pravidlo, že kdo dřív přijde, ten dřív odnáší plný košík. Z mykologického hlediska zde není nic, co by bránilo houby hledat i třeba odpoledne.
Igelitka je sice skladná a nebudete vypadat jako blázen, když vyrazíte s košíkem, který ve výsledku zůstane prázdný, ale houby v igelitce dokáží přivodit řadu obtíží. Pokud se zapaří, začnou se kazit a zároveň se začnou množit bakterie. Houby obsahují bílkoviny, takže je to to samé jako s masem.
Některé houby vyrůstají v kruhu a někteří pověrčiví lidé to připisovali kouzlům. Uvnitř kruhu je přitom již odumřelé podhoubí, a proto je tam jen bujnější tráva. Takto roste například Strmělka mlženka.
Ochutnat můžete například hřib a pokud je hořký, nechat ho v lese. U "hořčáku" ale také stačí, když kus odlomíte a pokud zrůžoví, tak máte jistotu, že je to on a z lesa ho nosit nemusíte. Jedovaté houby jiného druhu než hřibovitého mohou otravu způsobit ihned, a to i při pouhém ochutnání. Ale například syrová muchomůrka zelená je velmi chutná.
Tak to není pravda. Toxiny, které jsou nebezpečné pro člověka, jsou pro jiné organismy bez problémů snadno zpracovatelné při trávení.
Pokud nechcete loupat klouzky, tak nemusíte, ale pokrm bude slizký více, než je obvyklé. Jejich klobouky loupeme zároveň i kvůli většímu znečistění. Zakazovat vám loupání nikdo nemůže, ale povrch klobouku a jeho svrchní vrstva představuje největší koncentraci zdravých látek. Již slavná kuchařka Dobromila Rettigová se k houbám chovala jako k zelenině a loupala je.
Červivé houby se z hlediska hygienického konzumovat jednoznačně nedoporučují. Červi zanášejí do nitra plodnic mikroorganismy, které rychle pomnožují a způsobují tak rychlejší zkázu hub (jejich hnití a plesnivění). Houby prohlédněte už v lese. Pokud jsou červivé, je lépe je rozházet v okolí místa nálezu než je doma vyhodit do popelnice.
Zejména ty, které modrají po dotyku, ano. Tyto houby potřebují převařit alespoň dvacet minut při 100°C. Jedná se například o hřiba kováře nebo hřiba koloděje, ale také o modráky nebo babky.
Houby nemusíte zpracovat hned po příchodu z lesa. Ale jak již bylo napsáno, měli byste s nimi v zásadě zacházet stejně jako s masem. Klidně je můžeme uložit do chladničky a krájet či připravit až druhý den. Můžete je také uschovat v mrazničce, kde mohou být třeba i půl roku.
Zcela zdravé a mladé menší houby lze zamrazit i bez tepelné úpravy. Všechny ostatní druhy před zamražením je možno blanšírovat, tedy vhodit nakrájené do vařící, mírně osolené vody a nechat přejít varem, potom scedit a propláchnout. V žádné úpravě, která předchází zamražení, v žádném případě nepřidávejte tuk.
V dobře mrazícím zařízení (-18 °C a více) bychom doporučili houby zkonzumovat přibližně do půl roka - houby sbírané v létě a na podzim spotřebovat během následující zimy a časného jara.
Při dobrém skladování mohou sušené houby vydržet i více sezón, ale měli bychom je spotřebovat do maximálně tří let. Měly by být uloženy v naprostém suchu, třeba ve sklenici s dobře těsnícím víčkem. Při ukládání by měly být výborně vysušené a chrastit. Dejte si pozor na nenapadené zárodky hmyzu, tzv. mola obilného. Pokud jsou sušené houby špatně uložené, obvykle je napadá tento mol. Napadené houby, kdy jednotlivé kousky jsou spojené pavučinkami a hmyz je tam buď ve stadiu larev, nebo dospělců, jsou samozřejmě zcela ke konzumaci nevhodné. Pokud budete sušené houby skladovat v mikrotenovém sáčku, tak použijte dvojitý a zagumičkujte.
Samozřejmě k růstu potřebují vláhu, ale první plodnice hub se obvykle začínají klubat zhruba deset dní po dešti. Nejdříve rostou ty mimo les (jako jsou špičky, žampiony, pýchavky) a o pár dní později se přidají i lesní houby. Nemá tedy žádnou cenu hned druhý den po dešti vyrážet do lesa s nadějí, že vás čekají houbové žně.
Taky už jste to slyšeli? Kvasnice jsou také houby, jedná se o drobnohledné houby, které se za příznivých okolností, jako je teplo, cukr, voda nebo mléko a mouka, rychle množí.
Sušení hub na sluníčku se podle odborníků nedoporučuje, houby se totiž zapaří. Doporučují se sušit ve stínu a v průvanu.
Pokud je napaden okraj u plodnice a to třeba i malý kousek při okraji klobouku, nedoporučuje se konzumace. Ve zdánlivě zdravém zbytku houby mohou být totiž zdraví škodlivé toxiny.
Často narazíte na lidi, kteří houby nejedí, protože jsou přesvědčeni, že jsou v nich koncentrovány různé škodlivé látky, zejména těžké kovy. Houby nasbírané na výsypkách dolů, kde se těžily kovy, skutečně obsahují větší množství. Proto je potřeba i přemýšlet, kde budete chtít houby sbírat. V běžném prostředí houba absorbuje jen minimum a zanedbatelné množství zdraví škodlivých látek. Houbaření není vhodné v okolí skládek, v okolí dolů, hald, chemiček, v blízkosti silnic a v jiných oblastech, kde je vyšší riziko ekologické zátěže a výskytu nepříznivých škodlivých látek.
Omyl, jsou jich stovky. V České republice je zaznamenáno zhruba 400 otrav houbami ročně. Vzhledem k tomu, že podle odhadů odborníků z České mykologické společnosti houbaří nebo někdy houbařilo zhruba 90 % z nás, není to nijak dramaticky vysoké číslo. Na druhou stranu ani zanedbatelné.
Záleží za jak dlouho ji houbař najde. Ale například taková václavka je unikát. V noci můžete vidět její podhoubí světélkovat. Roste na živých i tlejících kmenech stromů. Patří mezi organismy, které se dožívají nejvíce let a dokážou se rozrůst na obrovském území.
U některých druhů to platí, ale je to jen výjimečné, například hnojníků. Ale čekat tam, kde jste našli „praváka“, že bude hned zítra dalších pět? Tak to určitě ne. Houbám trvá růst několik dnů, obvykle se dočtete v odboré literatuře, že čtyři až osm. Za mimořádně příznivých podmínek to může být ale i dříve.
Vložte stříbrnou lžičku do smaženice a hned poznáte, že tam není žádná jedovatá houba. Samozřejmě je to nesmysl, i to malé koncentrované množství v houbách obsažených se na kovech neprojeví.
Na houby se nesmí pít alkohol. Ani to není žádná pravda. Většina odborníků přes houby, tzv. mykologů se shoduje v jednom a tom samém, že na houby můžeme pít pivo, víno i další druhy alkoholu. Pochopitelně ale s mírou. Mezi houbami a alkoholem nedochází k žádné negativní reakci. Výjimky samozřejmě jsou, ale je jich velmi málo. Třeba hřib koloděj nebo hnojník inkoustový. Zrovna ten prý dokáže vyvolat v žaludku a trávicím traktu velice dramatickou reakci. Jeho účinná látka jménem coprinin působí jako antabus, používaný při léčbě notorických alkoholiků. Další údajná pravda je, že alkohol prodlužuje dobu trávení hub a toto je pravda. Pokud dojde k otravě houbami, dokáže alkohol toxické účinky zesílit, stejně tak podobně jako káva. Obecně houby prostě patří k pomaleji stravitelným potravinám. Po požití jakéhokoli alkoholického nápoje chvíli před nebo po konzumaci hub (a to i po několika dnech) vznikají lehké otravy. Nejsilnější potíže nastávají, je-li houba požita současně s alkoholem nebo připravena třeba na víně.
Když si myslíte, že jste se přiotrávili, měli byte se snažit pít hodně mléka, aby se následky zmírnily. Blbost. Dříve to lékaři sice tvrdili, ale dnes už to nedělají. V některých případech může totiž mléko naopak váš stav ještě zhoršit. Je tedy rozumné nepít ho vůbec. A pokud vám na vyvolání zvracení pomáhá to, že se něčeho napijete, tak si dejte místo mléka obyčejnou vodu bez bublinek.
Nejčastější otravy vznikají po požití muchomůrky zelené nebo její bílé varianty. Jde o jedny z nejrozšířenější jedovatých hub. Lidé si ji obvykle pletou s pečárkou, bedlou nebo holubinkou. Nejzáludnější na otravě houbami je, že se může projevit za dvě, deset, ale i za 30 hodin, ve vzácných případech dokonce po řadě dní. U lehčích otrav dojde jenom k podráždění žaludku a trávicího traktu, případně vylučovacích orgánů. Zle nám obvykle začne být za 2–3 hodiny. Při závažnějších otravách dochází k napadení jater, ledvin a nervového systému. Proto je někdy doprovázejí halucinace, poruchy vidění nebo ztráta vědomí. Časté jsou bolesti hlavy, rozšířené zornice, sucho v ústech a zrychlený tep srdce. V jakémkoli podezření je nutné jet okamžitě k lékaři už při prvních příznacích. Lepší způsob, jak poznat otravu neexistuje. Někdy vám může být zle a můžete zvracet i pokud si pochutnáte na houbách jen jedlých, ale mohli jste jen špatně skladovat.
Dejte pozor, abyste neplatili pokutu, když se vydáte s košíkem do lesa k našim sousedům. Vášniví houbaři se mohou s košíkem do lesa vydat i během dovolené mimo Českou republiku. Směrem na jih rostou teplomilné druhy hřibů a houby, které jsou u nás vzácnější, na severu zas rostou houby jako u nás. „Omezení sběru hub jsou v Rakousku, Švýcarsku a na severu Itálie. Buď se smí sbírat v určité dny a nebo je množstevní limit,“ varuje mykolog Pavel Dombaj a připomíná tak, že v některých státech musíme počítat s odlišnými pravidly sběru. Například v provincii Jižní Tyrolsko v severní Itálii musíte na poště, v bance nebo v sídle organizace pro cestovní ruch zaplatit za povolení ke sběru hub 8 eur za každý den a každou obec, na jejímž území budete houby sbírat. Sbírat se navíc smí jen v sudé dny od 7 do 19 hodin. A z lesa si smíte odnést maximálně kilo hub na osobu starší 14 let. V Rakousku mají limit dvě kila na osobu na den a ve Švýcarsku se to různí podle kantonů. V kantonu Obwalden se nesmí sbírat vždy od 1. do 7. každého měsíce a v ostatní dny můžete sbírat jen za světla. V kantonu Cyrych se dokonce nesmí na houby vždy od 1. do 10. každého měsíce. Než se tedy během dovolené vydáte do lesa, je dobré předem informovat, abyste nezaplatili za svou houbařskou vášeň pokutu.
Sbírejte jen ty druhy, které bezpečně znáte. Nesbírejte plodnice příliš mladé, s nevyvinutými poznávacími znaky. Pokud si nejste jisti, nechte houby v lese. A pokud opravdu nevíte, zeptejte se odborníků.
Zdroj: http://ona.idnes.cz/dvanact-rad-pro-opatrne-houbare-d3o-/recepty.aspx?c=A070730_153312_recepty_ves
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/148677-falesne-myty-kolem-konzumace-hub.html
http://houby.naturfoto.cz/otrava-houbami.html
http://houbomil4.webnode.cz/myty-o-houbach/
http://www.dama.cz/zdravi/otrava-houbami-poznate-priznaky-a-umite-dat-prvni-pomoc-25189
[kač]