Jste pozitivní sobec?

Možná i vás vychovali k tomu, abyste mysleli na ostatní a až potom sami na sebe. A zapomněli vám říci, že tak se šťastně žít nedá. Když víc dáváme, než dostáváme, v mezilidských vztazích i ve vztahu k sobě samému, trpíme. Hromadí se nepříjemné pocity, roste touha něco ze života mít, kterou často zaměňujeme za stále naučenou tendencí utlačovat sebe samého. Ale víte co? Naučte se být sobečtí. Pozitivně sobečtí.

Jen v případě, že budete šťastni sami ze sebe, můžete rozdávat štěstí jinde, cítit se v pohodě sám se sebou znamená cítit se tak i s ostatními.

Nečekejte, až vás k proměně přivede pád, nemoc anebo vnitřní bolest, v které se nespokojenost a pocit "nejsem důležitý" nakonec promění. Naučte se Pravidla pozitivního sobectví, které do stejnojmenné knihy zapsala Michaela Dombrová. Ona sama kdysi cítila potřebu změny a našla si k ní cestu. Tu nabízí i ostatním v pravidlech, které si představíme:

Nesoutěžím, vyhrávám

Pozitivní sobectví říká: soustředím se na sebe. Neřeším, co dělá sousedka, ale co by jsem si přál dělat já. A hledám k tomu cestu. Například prostřednictvím přání. Ta by měla být pozitivní a vyslovena v přítomném čase, jako kdyby už byla realitou.

NE: Chci novou práci.

ALE: Mám novou práci, funguji jako produkční filmové společnosti (například).

Mozek to lehčeji přijme a čím častěji přání vyslovíte, tím více vás požene k naplnění. Skvělé jsou i myšlenkové mapy. Tabule polepené obrázky a fotkami, které symbolizují to, co chcete, popsané motty. Strhující tak, jak chcete, aby byl strhující váš život. Dívat se na ně, zamilovat se do myšlenky, jaké by mohly věci být... to vás dovede až k realizaci. Problém je, že člověk se vlastně neustále s někým porovnává. S jinými lidmi anebo se svojí minulostí, tedy tím, co dělal dříve.

Pomáhá nám to, anebo škodí? Podle Michaely Dombrovské má bilancování svůj velký smysl, když pomáhá. Napříkald uvědomit si chyby a poučit se z nich, stanovit si priority. Kdyby vedlo k lpění na minulosti, už škodí. Co se stalo, nedá se změnit. A chyby patří k životu, důležité je umět na nich postavit něco s dobrými základy. A přání, která se nesplnila? Zamyslete se znovu, možná se najde aspoň kousek splněného snu, jen ho nevidíte. Možná je tento sen stále otevřená záležitost. Přání se ale - stejně jako my - časem mění. Dovolte jim to.

Jen žádné katastrofy

Pozitivní sobec si uvědomuje, že nežije v jednoduchém světě. Ví, co se děje, ale nenechává se tím převálcovat. Proč? Protože ví, že cokoliv, co se děje na druhém konci světa, nemůže radikálně ovlivnit. Ale může vyjít ven a rozhlédnout se, co by mohl změnit ve svém okolí. Pro dobrý pocit jiných i svůj. Nenechává se strhnout davovou euforií, zajímá se o lokalitu, ve které žije, stará se o ni v rámci svých možností, chuti a jakéhosi uvědomění. Což může v praxi znamenat i to, že si koupí česnek od místního farmáře a ne česnek z Číny.

Ví, že tím pomáhá. Něco z toho také a lehce odhadne hranici, po kterou je mu příjemné jít v tomto směru. Jenže zahlcení se dnes snad nedá vyhnout. Máme tu sociální sítě, na kterých sdílí kdokoliv cokoliv. Jak bychom s tím měli v rámci druhého pravidla pracovat? Je to celkem jednoduché. Ze začátku je potřeba s nimi trávit méně času. Pokusme si uvědomit si, že život se odehrává mimo ně, v médiích i na sociálních sítích vždy jde jen o nějaké výseky reality vytržené z kontextu.

Někdy se necháváme strhnout špatnými zprávami ze světa a neuvědomujeme si, že naši pomoc potřebuje někdo velmi blízký. Kdy jste naposledy navštívili své rodiče, případně prarodiče a přinesli jim například nákup? A pokud se cítíte na větší pomoc, je dobré se zaměřit na nějakou konkrétní oblast a dobře ji poznat - jen tak může být váš zájem skutečně přínosný.

Neškodím, pomáhám sobě

Jít cestou pozitivního sobectví znamená podrobit revizi i vztahy. Je potřeba vědět, zda jsou přátelé skutečnými přáteli anebo jen "upíry", kteří vysávají a zneužívají v jakémkoli smyslu slova. Je nutné vědět, že čas, který s nimi trávíte, ubíráte sobě. Že okolo sebe máte lidi, kteří vám ubližují manipulací, ke které patří i nevyžádané dobře míněné rady. Je potřeba vědět, jakou úlohu hraje ve vašem životě každý přítel, jakou úlohu hrajete vy v jeho životě a mít z toho pocit zisku.

Třídit přátele ale může znamenat, že budete mít blíže k potencionální samotě. Anebo ne? Samota není to samé, co osamělost. Každý z nás by měl umět být sám se sebou. Pokud by totiž strach ze samoty vedl k tomu, že se budeme raději obklopovat nesprávnými lidmi, je to skutečně ztráta drahocenného času. Kdo se nebojí být sám, tomu pocity osamělosti nehrozí. Umí si totiž vážit skutečných přátel a času, který s nimi může trávit, a který je pro všechny zúčastněné obohacující.

Práce šlechtí - během pracovní doby

Pamatujte si, že "pozitivní sobec" nedělá přesčasy, nedělá věci, s kterými nesouhlasí a je schopný změnit práci, pokud se ukáže, že ho nenaplňuje ta současná, anebo mu nesedí například vztahy na pracovišti. Pozitivní sobec je jednoduše v práci šťastný. Kromě toho i proto, že zná svoje hodnoty, schopnosti, nebojí se je ocenit a předat. Jak k tomu dospět? Dobrým návodem pro vás může být na začátek SWOT analýza, která mapuje vaše silné a slabé stránky, vaše možnosti a i to, co by vaše plány na dobrou práci mohlo ohrozit.

Když ji děláte poctivě, prakticky okamžitě víte, jak dále. Na druhé straně - pozitivní sobec umí najít, co ho obohatí i v práci, kde pracuje teď. Čistě pragmaticky: než si najde tu vysněnou, chce přece mít z čeho žít. Jen zároveň dále hledá novou cestu. Říká se: Práce bude, my nebudeme, ,jde jen o peníze, ale my se prací často cítíme být svázáni. Proč práci přikládáme takovou velkou důležitost, že kvůli ní zapomínáme na sebe? Protože nás většinou živí. I ti, co nejsou zastánci radikálních řešení, si možná myslí, že v první řadě bysme měli hledat uspokojení v práci, kterou děláme.

Najít si v ní například zajímavý projekt, zaměřit se na to, co nás těší. Případně práci propojit s něčím, co děláme i mimo ni. Pokud to není možné, je dobré hledat jinou příležitost. Postupně a s rozvahou. Trápit se denně a nechat se vyčerpat, to nedává smysl. Jde o život, a to doslova.

Můj dům, můj hrad

Kde je vaše doma? Kdo tam s vámi žije? Pozitivní sobectví znamená i odhodlání mít se dobře doma. Být tam s těmi, které máte rádi. Bez zbytečností, které zatěžují a připomínají (nevyřešenou) minulost. Být tam v pohodě, protože doma je teritorium, do kterého máte právo nepustit kohokoli, kdy se vám zachce. Je to území pokoje, vyrovnaných vztahů, lásky a harmonie. Té materiální (bez zbytečností) i duševní ( s těmi, které tam chcete). To, čím jsme obklopeni, totiž odráží stav naší duše. Chaos, nevítané návštěvy? Je čas uklízet a přestat zvát ty, které nemilujete.

Proč máme v povaze tak lpět na věcech? Stejně jako na lidech, které k sobě zveme s pocitem, že musíme, protože se to tak má? Jsme tak většinou vychovaní. Vztahy v rámci rodiny jsou ty nejbližší, ale také nejkřehčí. Umění nastavit si hranice není jednoduché a někdy je potřeba i spolupráce s odborníkem. Na rozdíl od přátel si členy domácnosti nevybíráme. Každý z těchto blízkých vztahů ale ovlivňujeme minimálně z poloviny. Takže místo soustředění se negativní pocity, za které může někdo jiný, můžeme začít od sebe - a když vylepšení nějakého vztahu není možné, bez pocitu viny se z něho stáhnout.

Domov by měl být bezpečný přístav a místo odpočinku, ne prostor zanesený zbytečnými věcmi a stěžováním si.

Denně jedno jablko pro zdraví

Pozitivní sobec ví, co je mít se rád. Stará se totiž o sebe. Ví, jak zdravě jíst, proč tělo potřebuje pohyb i relaxaci. Nezanedbává lékařskou prevenci, protože ví, že zdraví má jen jedno. Pokud chcet jít ve šlépějích pozitivního sobectví, ještě dnes zavolejte zubaři a dohodněte si s ním termín. A tak můžete pokračovat se vším. Sepsat všechny resty vůči sobě a naplánovat si, kdy se jimi začnete zaobírat.

Pěkně a vesele

Úsměv, prosím! Na pozitivním naladění totiž něco je. A k pozitivnímu naladění, včetně obyčejného úsměvu, vás může přivést mnoho drobných krůčků. Například skutečnost, že začnete méně dbát na kvantitu a víc na kvalitu. Ta radost, že máte něco pořádného, vám vydrží déle než skutečnost, že jste za cokoliv dali pár drobných. Kvalita je důležitá. Chcete přece žít kvalitní život, mít kvalitní vztahy, jíst kvalitní jídlo... A také jen těžko chcete být součástí davu, který bude mít to, co všichni.

Součástí pozitivního sobectví je i ochota trochu vyčnívat, hledat svůj styl, být svůj. Mít ze sebe dobrý pocit a najít si vlastní styl začíná důkladným poznáním sebe samého. A tedy i poznáním svého vlastního vkusu.

Točí se okolo vašich negativních myšlenek také samota a ne žádná nemoc? Zkuste se s někým seznámit a pozvěte jej na rande!

Zdroj: https://www.databazeknih.cz

[ivi]