Máme tu Štědrý den, kterým začínají vánoční svátky. Ne každý však Vánoce slaví. Někteří Vánoce neřeší a neslaví, jiní však mají své vlastní svátky a tradice. Znáte některé?
Vánoce jsou původem křesťanským svátkem narození Ježíše Krista. V dnešní době je tento svátek celosvětově oblíbený a spíše komerční, slaví jej tedy skoro každý, i když s vlastními tradicemi. Ale najdou se i lidé, kteří Vánoce neslaví. Jedná se především o jedince, kteří jsou jiného náboženského vyznání. Najdou se však i takové rodiny, které Vánoce přijali a slaví je pouze tak, že se celá rodina společně sejde u jídla, sledují vánoční filmy a celkově tráví čas spolu, protože v tom spočívá podstata Vánoc.
Například v Koránu je narození Ježíše Krista věnována celá kapitola, proto jsou Vánoce vhodnou dobou pro připomenutí a rozjímání, přestože nejsou islámským svátkem. Navíc bez ohledu na náboženské vyznání, udržování dobrých vztahů s rodinou je důležitým pojmem a tak ti, kteří si Vánoce osvojili, berou tento svátek jako čas pro rodinu a přátele, kteří se sejdou, hodují spolu a posilují tak své vztahy.
V prosinci se však kromě Vánoc slaví lidé i jiné svátky a my si je nyní představíme.
Hanukkah nebo také Chanuka v hebrejštině znamená "oddanost". Zároveň se tak jmenuje osmidenní židovský svátek, kterému se též říká Festival světel. Podobně jako Velikonoce, je i Hanukkah pohyblivým svátkem, který každý rok začíná 25. den měsíce Kislev, který spadá mezi konec listopadu a konec prosince. Hannukah oslavuje vítěztví Židů nad helénskými Syřany v roce 165 před naším letopočtem, kdy zároveň znovu získali svatý chrám v Jeruzalémě. Své vítězství chtěli Židé náležitě oslavit a zapálit Menorah, měli však k dispozici množství oleje na 1 den. Olej však vydržel 8 dní, proto Hanukkah také trvá 8 dní.
Židovské rodiny během festivalu zapalují každý večer 8 svíček na svícnu zvaném Menorah. Poslední 9. svíčka, která je větší, se nazývá Shamash (sluha, pomocník), která spíše slouží jako svíčka k zapálení ostatních nebo jako světlo navíc. Židé obvykle během zapalování svíček recitují požehnání a Menorah prominentně umisťují na okno pro ostatní jako připomínku zázraku, který inspiroval jejich svátek.
Další nepřímou zmínkou Hanukkah zázraku jsou tradiční pokrmy smažené na oleji. Bramborové palačinky (neboli bramboráky) a koblihy plněné džemem (Sufganiyot) jsou obzvlášť oblíbené v mnoha židovských domácnostech.
Jaké jsou další židovské Hanukkah tradice?
Rozdávání dárků se během let stalo velmi populární. Dárky se rozdávají mezi členy rodiny a přáteli. Tradice se vyvíjela ze skromného peněžního daru, který v 17. a 18. století Židé věnovali náboženským učitelům v době tohoto svátku. V 19. století byly dary převedeny na děti. Příchod čokoládového geltu (židovský výraz pro peníze) se konal ve dvacátých letech minulého století a byl možná založen na čokoládových penězích, které nizozemské děti dostaly od Sinterklaas (nizozemský Mikuláš). Tahle tradice již ale není vyhrazena jen pro darování peněz dětem, ale rozšiřuje se na různou formu dárků a nyní zahrnuje i dospělé. V dnešní době gelt může mít formu bonbónů nebo hmotných darů s peněžní částkou pro štěstí.
Stejně jako každý jiný svátek či festival, i Hannukah má svá vlastní tradiční jídla. Obvykle se jí pečené nebo již zmíněné smažené pokrmy. Ke smažení pokrmů se přednostně používá olivový olej. Tento zvyk je založen na zázraku, který se uskutečnil při znovuzískání svatého Jeruzalémského chrámu. Olej v Menorahu, který byl na počest vítězství osvětlen, byl olivový.
Další tradicí svátku je tradiční hra s drejdlem, což je hračka podobná klasické káče. Většina lidí hraje o zápalky, drobné mince, lentilky nebo čokoládové mince. Tradiční vysvětlení této hry spočívá v tom, že jedinci v době Antiochova útlaku, kteří chtěli studovat Tóru (nelegální činnost), skrývali svou činnost tím, že hráli hazardní hry s káčou (běžná a legální aktivita), kdykoli úředník nebo inspektor byl v dohledu.
Drejdl je označen 4 hebrejskými písmeny: Nun, Gimel, Hei a Shin. Tato písmena označují hebrejskou frázi Nes Gadol Hayah Sham (Stal se velký zázrak), odkazující na zázrak oleje.
Písmena také označují židovská slova nit (nic), gantz (vše), halb (polovina) a shtel ayn (vsadit). Pravidla hry jsou zcela jednoduchá. Hráč roztočí drejdl, pokud přistane na Nun, nic se nestane, jestliže se zastaví na na Gimelu, hráč dostane celý obsah hrnečku na sázky. Když se drejdl zastaví na písmenu Hei, dostane polovinu obsahu a zastaví-li se na Shin, musí do hrnku vložit jednu minci nebo jakýkoli jiný objekt, o který se hraje. Když je hrnek prázdný, každý si musí vsadit. Ve hře se pokračuje, dokud jeden hráč nevyhraje všechno.
Kwanzaa není svátkem, při kterém si lidé kupují dárky nebo zdobí své domovy. Je to svátek jednoty, rodiny a vzájemných dobrých skutků. Jedná se o rostoucí tradici, která není moc stará, neboť vznikla v roce 1966. Slovo Kwanzaa pochází ze svahilské fráze Matunda ya kwanza a znamená "první ovoce". Jedná se o slavnost africké sklizně, která se koná každý rok od 26. prosince do 1. ledna, začátek svátku se tak překrývá s 2. svátkem vánočním či svátkem Svatého Štěpána. Sedmidenní slavnost Kwanzaa povzbuzuje afroamerické rodiny, aby znovu prozkoumaly a posílily své dědictví a vzájemně pro sebe udělali něco hezkého.
Každá rodina oslavuje svátek Kwanzaa svým vlastním způsobem, ale oslavy často zahrnují písně a tance, africké bubny, vyprávění příběhů, čtení poezie a velkou tradiční hostinu. Stejně jako u židovské slavnosti Hanukkah, každý den se po dobu oslav zapaluje 1 svíčka na svícnu zvaném Kinara. Každá z jednotlivých svíček reprezentuje 1 ze 7 principů - jednota, nezávislost, odpovědnost, ekonomika, účel, tvořivost, víra. Tradičně svíčky zapaluje dítě a následně se prodiskutuje 1 z principů.
Principy zvané Nguzo Saba (sedm principů ve svahilštině) jsou hodnoty africké kultury, které přispívají k budování a posilování společenství mezi afroameričany. Kwanzaa má také 7 základních symbolů, které představují hodnoty a koncepty odrážející africkou kulturu. Africká hostina zvaná Karamu se koná 31. prosince.
Každovečerní obřad zapalování svíček poskytuje příležitost rodinám se shromáždit a diskutovat o významu slavnosti Kwanzaa. První noc se zapálí černá svíčka, která se nachází uprostřed svícnu (a diskutuje se o jednotě). 7 principů neboli Nguzo Saba jsou souborem ideálů vytvořených profesorem Maulanou Karengou, který svátek založil. Každý den Kwanzaa zdůrazňuje jiný princip.
Ve svahilštině nese jednota název Umoja. Podstata tohoto principu znamená usilovat o zachování jednoty v rodině, společenství, národě a rase.
Při diskutování principu nezávislosti (Kujichagulia) se řeší definice sama sebe. Chcete-li se definovat, pojmenujte sami sebe, tvořte pro sebe a mluvte za sebe.
Podstata tohoto principu (Ujima) zní: "Vytvářet a udržovat naši komunitu společně, přisvojit si problémy našich bratrů a sester jako své problémy a vyřešit je společně."
Ujamaa - budovat a udržovat své vlastní obchody a další podniky a težit z nich společně.
Nia - společné poslání stavět a rozvíjet komunitu, aby se obnovil lid do své tradiční velikosti.
Kuumba - udělat tolik, kolik toho dokážeme, abychom zanechali krásnější a prospěšnější komunitu, než jsme ji zdědili.
Imani - věřit celým srdcem ve svůj lid, ve své rodiče, ve své učitele, vůdce a ve spravedlnost a vítězství boje.
Tak to bychom měli svátky, které se ve světě slaví místo Vánoc. U nás v České republice dnes Vánoce začínají Štědrým dnem, užijte si tedy pohodové svátky se svými blízkými.
[rox]
Zdroj: http://www.mynews13.com