Zkušenosti s intimitou bývají komplikované a lehce nepochopeny, jak pro nové partnery, tak pro ty, kteří jsou ve vztahu už delší dobu. V dnešním článku se dozvíte něco více o intimitě ve vztahu.
Většina partnerů už někdy měla zkušenosti s tím, že občas nepochopili motivy a přání své drahé polovičky správně. Každý člověk definuje intimitu jinak a nesprávné domněnky jsou mezi partnery běžné. Takové nesrovnalosti mohou ve vztahu vážně ovlivnit očekávání a výsledky. I když to mnozí partneři nemyslí zle, tak pokládají tyto špatné interpretace za správné, protože k nesrovnalostem dochází mnohem častěji, než si lidé uvědomují.
Pokud partneři očekávají od toho druhého intimní pohotovost, může to mít za následek nesoulad v načasování požadovaného spojení. Například se jeden partner může kdykoliv cítit pod tlakem nebo dokonce přemožen potřebami toho druhého, zatímco ten chtěl pouze projevit svou láskyplnou náklonnost. Nebo jeden partner může cítit potřebu být sám, aniž by předtím toto rozhodnutí sdílel se svou drahou polovičkou. Druhý partner se pak může cítit zklamán, když se spojení neděje podle očekávání.
Co když jeden partner vyhledává intimní spojení, zatímco druhý je zaměřen spíše na osobní problémy? Touha po spojení by jindy mohla být dokonale vhodná, ale nyní je vnímána jako obtěžující. Partner, který hledal blízkost, se může cítit odstrčený, protože tomu druhému v danou chvíli nerozumí.
Jestliže budou oba partneři i nadále navzájem přehlížet různé náznaky, můžou přestat věřit v oddanost toho druhého. Může se stát, že budou příliš zmatení a raději budou odtažití, aby se při případném odmítnutí necítili rozpačitě.
Takové chyby mohou vést k tomu, aby partneři viděli žádost o intimitu jako něco, čemu by se měli vyhýbat a blízkost partnera může místo pocitu bezpečí způsobit pocit uvěznění. Pocit nezávislosti působí jako nedoostatečný zájem. Když si nejsou partneři jisti, na čem vlastně jsou ve svém vztahu, začnou ztrácet důvěru v dostupnost nebo motivy svého partnera. Oba mohou být zmatení a nedůvěřiví, pokud se navzájem jeden druhému otevře, ale ten druhý jej odstrčí.
Oba partneři ve vztahu vyjadřují navzájem dvojsmyslné signály často ve stejnou dobu. Jeden se otevře tomu druhému, ten zaváhá a nedůvěřuje oné otevřenosti. Pak se druhý stáhne zpátky plný obav, že se jako jediný choval nevhodně. Partner, který byl připravený se otevřít, si toho všimne a pak se také vzdálí. Oba jsou zmatení a smutní, protože promarněné šance ke sblížení se vyvíjejí na vzájemně frustrující jízdu.
Naštěstí je možné se těmto opakujícím se a destruktivním nedorozuměním vyhnout. Jsou potřeba správný druh komunikace a některé efektivní dovednosti. Pár musí nejdříve uznat a souhlasit s tím, že se skutečně chtějí více sblížit, ale přicházejí o šance z důvodu nedostatečné efektivní komunikace. Dále si musí uvědomit příčinu nedorozumění a jak se mohou navzájem lépe poznávat. A nakonec, jakmile oba zvládnou lépe porozumět vzájemným potřebám, rytmům a dostupnosti, musí zapracovat na tom, aby zůstali otevření a vzájemně se povzbuzovali, když procvičují své nové uvědomění. Rituálů a zvyků, dokonce i destruktivních, není možné se zbavit tak snadno. Je důležité, aby oba partneři pokračovali v odhodlání pracovat na nových způsobech vzájemného porozumění svým myšlenkám a zkušenostem.
Pár, který chce opět získat autentické intimní spojení, musí pochopit, jakým způsobem každý z nich vnímá intimitu - fyzicky, emocionálně, psychicky a duchovně. Každý je vnímá a prožívá jinak, zároveň podle toho také jedná.
Někteří lidé musí začít své intimní spojení dotykem, ať už jde o prostou náklonnost, hlubší péči nebo sexuální interakci. Někdo jiný raději sdílí své emoce jako první. Potřebuje vědět, co si ten druhý o něm myslí a co cítí, než se sblíží. Jiným lidem se pro změnu daří, když sdílí své myšlenky a sny, než si budou jistí, že se mohou sblížit. Potřebují mít pocit pohodlí a bezpečí, aby mohli odhalovat své vnitřní myšlenky. Někteří mají pocit, že je nemůže spojit nic jiného, než pokora pod nějakou vyšší mocí.
Všechny čtyři potřeby jsou přítomny v každém člověku, ačkoli v různých poměrech a v různých časech. Aby měli partneři šanci na opravdové zhojení a naději, musí se oba naučit, jak a kdy jej ten druhý zažívá.
Lidé, kteří dávají přednost fyzickému spojení, mají pocit, že jsou chtění, když jejich partneři věnují a získávají dotyky, které probouzí jejich smysly. Vzhledem k tomu, že intimita se tak často spojuje s fyzickým dotykem, mělo by být nejjednodušší zmínit tuto oblast první, ale dá se předpokládat, že jak noví, tak dlouhodobější partneři nejsou schopni upřímně sdílet to, co chtějí v této oblasti, zejména sexuálně. Kvůli strachu, že se ten druhý urazí nebo bude cítit nepohodlně, mnoho párů vyvíjí méně než optimální fyzické spojení.
Otevřené sdílení emocionálních stavů je pro spoustu lidí nejdůležitějším základem důvěry a pohodlí a musí předcházet jakémukoliv jinému intimnímu spojení. Je strašně bolestivé cítit se zranitelnější než partner, obzvlášť v těžkých časech. Vědomí, že partner sleduje, rozumí a podporuje emoční zkušenost toho druhého, umožňuje páru vytvořit základ, díky němuž jsou všechny ostatní intimní interakce v bezpečí.
Když se partneři mohou podělit o své nejintimnější myšlenky, pocity a motivace, mohou vytvořit psychické spojení mysli, díky kterému se lidé cítí, že žijí v mysli toho druhého. Jestliže cítí, že tomu druhému opravdu záleží na jeho myšlenkách, jsou téměř automaticky více otevření a zranitelnější.
Duchovnost pro většinu znamená pocit, že jsou součástí něčeho většího, než jsou oni sami. Partneři, kteří mají pocit, že přesně tohle dělají, cítí solidaritu a blízkost, kterou nemohou dosáhnout žádnou jinou cestou. Mohou se sblížit na místě uctívání nebo pod vodopádem v krásném lese. Důležité je zachytit pocit zázraku a současně se cítit chráněn a inspirován. Někteří partneři se například nejdříve pomodlí nebo meditují v přítomnosti toho druhého, než začnou vyhledávat jiné způsoby intimity.
Neváhejte a začněte se sbližovat s někým přesně tak, jak vám to vyhovuje. Zaregistrujte se u nás na seznamce a najděte svoji spřízněnou duši.
[rox]