Změny, výkyvy, výhry i prohry k životu patří a krize také. Jedné z těch známých se říká krize středního věku, týká se obou pohlaví a je nepříjemná stejně jako každá jiná krize. Kolik lahví vína padlo na oltář "něco se s ním děje", kolik piv bylo prolito kvůli "je nějaká divná".
I krize středního věku je určitou šancí k nalezení dalšího smyslu života. Reakce na krizi středního věku mohou být různé: jednou z nich je rezignace a přístup "všechno, nebo nic", tedy "když nemůžu být mladý a zdravý, budu raději starý a nemocný", protipólem je tzv. "hyperkompenzace" - odmítnutí stárnutí a všech jeho projevů, překotná změna životního stylu, divoká honba za mládím. Někdy dojde k zpřetrhání většiny dosavadních vztahů a navázání mimomanželského poměru. Ale jakkoli je nepříjemná, i krize středního věku se dá zvládnout a paradoxně může být i přínosem.
Je to trochu šok: pán středního věku, kterého znáte odvedle coby slušného, poměrně nenápadného člověka, si vykračuje po boku ženy nebo spíš dívky, která by při troše dobré vůle mohla být jeho dcerou a bez trochu dobré vůle jeho vnučkou. Navíc má pán evidentně obarvené vlasy, šeď změnil na havraní čerň. Pán, který se donedávna oblékal pouze do odstínů šedé, hnědé a mdle zelenkavé si vykračuje s dívkou nevídaně vyštafírovaný - zde se nabízí široká škála variací od "ostrýho kluka" (tmavé brýle, bílé tričko, kožená bunda, džíny) přes typ "lázeňský švihák" (klobouk, motýlek, oblek, lakýrky) až po "sportovce" (kšiltovka, tepláková souprava, na ruce připnutý měřič tepu, tenisky).
Starší pán prochází změnou, která je na první pohled stejně viditelná jako nepatřičná. Začalo to vlastně celkem nenápadně: ačkoli pán ve volném čase posledních dvacet let v kůlně na zahradě pokojně vyřezával figurky a vyráběl betlémy, které šly docela na odbyt, nikdy si nenechal ujít páteční pivo s kamarády v oblíbené, útulně zakouřené hospodě a s obdivuhodným nasazením hrával se sousedem šachy, přestalo ho to všechno najednou nějak bavit. Zatímco ho dřív práce se dřevem uklidňovala a dá se říct, že i povznášela, najednou jako by ztratil trpělivost. Ani hospoda už ho nebaví.
Chlapi taky pořád mlátěj prázdnou slámu - politika a sport, pořád dokola, a k čemu to? Kdysi mu připadali vtipní, ale to bylo kdysi. A na ty šachy nemá chuť, soused řekne za odpoledne osm slov, pořád chrchlá, dědek... Často teď před spaním přemýšlí, co měl v minulosti udělat jinak, kde udělal chybu? Kde dneska mohl být, kdyby tenkrát ten projekt na tu čističku odkývnul.
Takhle už sedí deset let na fleku a nehne se z místa. Ubíjí ho to, ale co nadělá, mládí má holt zelenou a nahoru se derou kluci o polovinu mladší, ale vzdělaní a hlavně s ostrými lokty, za chvíli mu snad budou poroučet. A manželka mu taky zrovna nepomáhá! Byla by nejraději, aby si v klidu vyřezával, jeho kariéra ji nezajímá, říká "vždyť máš dobrý místo", ale on potřebuje ještě rozlet, dokázat těm chlapečkům, že i starý vlk jako on má ještě navrch! Nic ve zlém, manželka se stará, ale je prostě nudná - zajímají ji leda pořady o vaření a ty pitomý křížovky, prostě to nechápe.
Oblečení mu kupuje jak do rakve. Co se takhle poohlédnout po něčem, v čem by nevypadal, že jde do parku sypat ptáčkům? V té mikině s kapucí, co si tuhle náhodou vyzkoušel, bude vypadat o deset let mladší, a navíc zakryje břicho, které v posledních letech povážlivě zvětšilo svůj objem. Pod heslem "ještě nejsem žádnej páprda" odhodlán břicho shodit, navlíkne si mikinu s kapucí a začne k údivu okolí pilně běhat kolem bloku a manželce, která mu k večeři dobrotivě připravila koprovku s knedlíkem, vmete, že ho chce zabít, načež se zničeně zhroutí do křesla ucucávaje energetický nápoj.
Co vlastně má ze života? Celý život se dřel, šetříl - a na co? Na novou střechu? A překvapená manželka jednoho dne konstatuje, že už se nejspíš zbláznil definitivně, neboť před domem právě zaparkoval nějaký týpek s náušnicí a černočernou kšticí za hrozného kraválu velkou motorku - a ten týpek je, prokristapána, její manžel! Pán je v ráži, má motorku, na pivo i šachy kašle, na koprovku taky a jeho rozbouřené nastavení směřuje k jedinému, ačkoli si to zatím moc nepřipouští: v žilách mu bublá nová krev říznutá čerstvou dávkou adrenalinu, má pocit, že si vlastně nic neužil a že život právě začíná - tady a teď.
A když opráší svoje staré triky, nejspíš se najde mladá žena, které jeho nově nabytá motorka a nově nabytá mužnost bude imponovat, a to do té míry, aby se stala přechodnou milenkou v lepším případě, dlouhodobou milenkou v případě horším. Každopádně účinek se dostaví: získá pocit, že může skály lámat a že se ho stárnutí netýká. Pán prochází krizí středního věku.
Je to trochu šok: dáma středního věku, kterou znáte odvedle coby slušnou, poměrně nenápadnou paní, si s evidentně nově obarvenými vlasy na blond žloutkového odstínu (špatně to chytlo) vykračuje v modelu, který okolojdoucími nezůstává nepovšimnut, neb se skládá z upnutého trička, minisukně a bot na vysokém podpatku, vše vyvedeno v nápadných barvách. Samozřejmě může také kráčet po boku muže o poznání mladšího, nebo si to nezávisle mířit do baru, kde doufá o poznání mladšího muže zaujmout.
Doma sice disponuje manželem, ale tento o minisukni ani manželku dlouhodobě moc zájem nejeví a než vyrazit do baru, radši se koukne na televizní noviny a u televize v půl desáté usne. Míří do baru s hlavou plnou myšlenek na plastiku, resp. plastiky, které nutně potřebuje a o kterých ji zdravotní pojišťovna ujistila, že je v žádném případě neproplatí. Zklamaná estetickými nedostatky vlastního těla a naštvaná na zemskou gravitaci kráčí k baru a horečně uvažuje, kde sehnat na plastiky peníze, když sotva vyjde s tím, co vydělá teď.
Uvědomuje si, že prochází změnou a že poslední dobou je nespokojená vlastně se vším: s bydlením, s manželem, se sebou, se svým životem. Cítí se osamělá a neužitečná, děti už jsou z domu a nepotřebují ji, vlastně ji nepotřebuje nikdo, manželství je šedá rutina a budoucnost je vyvedena také v šedých odstínech, kterých ale není padesát, jako v tom filmu, co ji zároveň pohoršil i zaujal, ale je to jen jednolitá ubíjející šeď všedního, pořád se opakujícího dne. Donedávna s chutí luštila křížovky (a vyhrála pár pěkných cen), jednou týdně chodila na kafe nebo dvojku vína podrbat si s kamarádkami, sledovala napjatě seriály a ve středu cvičila jógu - a najednou jí křížovky připadají jako ztráta času.
Kamarádky ji nechápou, řeší pitomosti a jsou tak nějak mimo, seriály jsou taky pitomé a pořád je to vlastně dokola, i na jógu chodí samý starý báby. Všechno, co měla dřív ráda, ztratilo ze dne na den půvab. Připadá jí, že se jí život prosypal mezi prsty, ale na to rozhodně vzdát nehodlá. Na plastiky sice nemá vedle peněz ani moc odvahu, poslední dobou si taky začala víc hlídat zdraví a nakoupila si hromadu vitaminů a omlazujících krémů. Najela pochopitelně na dietu, zatím bez většího úspěchu, ale s nadšením, ačkoli je kvůli hladu ještě nervóznější a čerstvě uvažuje, že by vyzkoušela seskok padákem v tandemu - to by mladý koukali, co ještě babča umí!
Nespokojená žena středního věku vchází do baru, a když přelétne zrakem o generaci mladší osazenstvo, napadne ji, že by si mohla nechat vytetovat motýlka. Dáma prochází krizí středního věku.
Krize je situace, kdy se něco dramaticky mění a tato změna je (často) provázena negativními emocemi. V případě krize středního věku je to například pocit:
Odborníci ji situují do různých věkových období. Od 26 do 50 let, je to individuální. Bilancování dosavadního života může vyvolat pocit nenaplnění a neúspěchu, člověk si uvědomuje, že je toho za ním nejspíš víc než před ním a navíc vědomí pomalu nastupujícího stárnutí spolu s tím vyvolává krizi. Člověk si uvědomí, co je pro něj důležité a co ne, je to možnost, jak konečně objevit svůj smysl života. Krize je vždycky šance - šance na změnu. Možnost začít něco dělat jinak a třeba lépe.
Vvyužít změny, které nastaly. Začít žít zdravěji a aktivněji. Někdy po překonání krize může dojít ke zlepšení v mnoha oblastech, ve vztahu, v životě nebo třeba i v sexu. Můžete využít toho, že se partner rozhodl být mladší. Dá se na ni připravit, možná.... Protože když přijde, a "pohltí nás", byla veškerá příprava marná, ale vědomí, že víme, co se s námi děje nebo co se děje s těmi druhými, může pomoci k pochopení a přežití.
Máte mladšího partnera? A vám to vadí? Hoďte to za hlavu, užívejte si ty chvíle štěstí a vyrazte na pořádné rande!
[ivi]