Je jméno jen nálepka, nebo souvisí s naší bytostnou podstatou? A musíme se s ním smířit, nebo máme šanci napravit nemístnou tvořivost rodičů či osudu?
Povinnost mít oficiální příjmení zavedli na českém území Marie Tereize a její syn Josef II. až v 18. století. Přesto se zdejší obyvatelstvo dále věnovalo "jmenné turistice", nemluvě o tradici přejímat po svatbě manželovo jméno. V 19. století si v zápalu národnostního uvědomění vlastenecky založené rodiny německy znějící příjmení počešťovaly. Za druhé světové války se naopak někteří počeštělí Němci zpátky poněmčovali. A v roce 1945 bylo zase podáno asi 5000 žádostí o změnu příjmení.
Umělecké pseudonymy, to je kapitola sama pro sebe. "Veřejné" jméno zkrátka mluví a je pochopitelné, že jeho nositeli záleží na tom, co říká.
Proč tolik povyku kolem jmen a jejich změn? Nejde o prkotinu. Podle psychologů zejména příjmení ovlivňuje naši psychiku, sebevědomí i pocit sounáležitosti s rodinou anebo naopak stigmatizuje. V minulosti nemanželským dětem příjmení po matce soustavně připomínalo, že je otec nepřijal. Problematická jsou rovněž jména zatížená historickou vinou. Na Zlínsku je celkem rozšířené příjmení Gottwald, ale nejeden jeho nositel je z něj celý nesvůj, i když nemá s masovým vrahem Klementem Gottwaldem rodově nic společného.
Jméno Adolf, velmi populární před druhou světovou válkou, po ní vymizelo. Příjmení nás svou (ne)libozvučností a významem pocitově zařazuje na první poslech i společensky. Střítecký, Velinský, Král zní noblesněji než Čunek, Vidlák nebo Pomeje. I když je Vidlák třeba lékař a Král popelář.
Příjmení s významem nějaké vlastnosti zase vede ke srovnávání, nakolik ke svému nositeli "sedí". Je Tlustý opravdu tlustý? Běda slečně Krásné, když je neatraktivní. Komicky či dvojsmyslně znějící příjmení vystavují nositele na pranýř. Lidé, kteří mají štěstí na neutrální příjmení, si často neuvědomují, jak dokáže "ostrovtip" otravovat život. Jsou lidí, kteří jsou od přírody sebevědomí a nějaká podružnost jako jméno na tom nic nemění. Ale jsou i tací, kteří jsou plaší, nejistí a jmenují se Tupá/ý.
Ve škole si pak užívají své, ale leckdy ne od spolužáků, ale od učitelů. Narážku si odpustí málokterý a blok pak narůstá. Děti mají potom problém se někomu představit a příjmení si před odevzdáním práce několikrát kontrolují, zda je bez chyby. Úzkost, že udělají v něčem chybu a potvrdí tak svou "tupost" je paralyzující. To vše si většinou uvědomují až zpětně, když se ožení nebo vdají a změní si své příjmení. Pak přijde velká úleva.
Ještě přísnější než psychologové jsou ezoterici. Podle numerologie a kabaly je jakákoliv manipulace se jmény závažná. Celý život nás obklopují energie, které ovlivňují naše štěstí i neštěstí. Vibrace jména prozrazuje, z čeho člověk čerpá sílu a jakou má tato síla kvalitu.
Proto nemusíte být nijak nadšení například automatickým děděním rodového křestního jména, což se děje hlavně chlapečkům. Co sedlo dědovi, může tížit vnuka jako kámen. Nikdo ale před osudem neuteče.
I když na kabalu, numerologii, karmu a další ezoterické nauky vůbec nevěříme, stejně jménu přikládáme velkou váhu a nevědomky ho pozměňujeme tak, aby s námi souznělo. Proč se jedné Marii říká pouze Majka, zatímco jiné Mařenka a nikoho by nenapadlo je oslovat Maruško? Protože tyto obměny, kdybychom se na ně podívali třeba z pohledu numerologie, sedí jejich osobnosti na míru.
Tradice přejímat manželovo příjmení může být vykládána z mnoha úhlů pohledu, jako společenský signál, že s patnerem patříme k sobě, důkaz lásky a sounáležitosti, nebo naopak souhlas s patriarchální podřízeností, kdy si ženu muž svým příjmením značkuje jako majetek. Symbolicky lze tento akt chápat jako součást přechodového rituálu, očištění od starých pořádků a vykročení k novému životu. S tímhle tvrzením by mohly nejspíše souhlasit například ženy, kterým původní příjmení vadilo.
S partnerovým příjmením vpouští žena do svého života nejen jeho pozitivní a negativní energii, ale také různé karmické zátěže celé jeho rodiny a rodu. Možná je to odpověď na otázku, proč se některé ženy po rozvodu zbavují vyvdaného příjmení zběsilou rychlostí, zatímco jiné si klidně nechají příjmení z prvního manželství, i když se znovu vdají.
Latinské "nomen omen" se používá v případě, že jméno osoby nebo místa vyjadřuje zároveň jeho charakteristickou vlastnost.
Vděčíme za ně římskému dramatiku Plautovi, který ve své hře Peršan stvořil postavu zištné prostitutky Lucris (lucrum je latinsky zisk): "Nomen atque omen", zaznělo na jevišti, což v překladu znamená "jméno a znamení zároveň".
Nomen omen nenaráží jen na nositelovy vlastnosti nebo vzhled. Podle psychologů ovlivňuje jméno i kariéru. Říkají tomu "nominativní determitismus". Narazili při svém zkoumání na několik působivých náhod. Například v USA jméno Denis prý zvyšuje šanci, že budete dentistou.
Dokladem o propojení jmen a profesí jsou také veselé domácí příklady. Jiří Kozojed - majitel řeznictví a uzenářství v Praze, Karla Mráčková - televizní moderátorka počasí, MUDr. Štěpán Svačina - známý obezitolog, MUDr. Karel Šuk - gynekolog.
V roce 2001 se za bouřlivé noci narodila holčička a rodiče jí dali jméno Půlnoční bouře. Matrika jméno odmítla zapsat a nepochodili ani u jediné soudní znalkyně pro posuzování jmen Milady Knappové. Rodiče nakonec kapitulovali a dítě se jmenuje Eliška Gaia.
William Shakespeare: "Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně..."
Příjmení nepodléhají běžným pravidlům českého pravopisu. Dědí se z generace na generaci a jejich podobu často určily zkomolené úřední zápisy. Proto najdeme Sýkoru i Síkoru, Mžika i Mžyka.
Německé příjmení neznamená nutně německé předky. Příjmení se oficiálně zaznamenávala v době, kdy byla němčina úředním jazykem. Poddaní tak byli často zapisováni německým pravopisem, případně se česká příjmení překládala. Tehdy se stal z Kováře Schmied a z Černého Schwarz. Roli hrála i jazyková úroveň tehdejších zapisovatelů.
Poněmčená příjmení se ovšem v českém prostředí opět počešťovala a ze Schwarze se stal pro změnu Švarc nebo Švorc.
Nevyhovuje vám z nějakého důvodu vaše jméno nebo příjmení? Nebo chcete pro své dítě nějakou "specialitku"? Řešení existuje.
Máte pocit, že rodiče nebyli při výběru vašeho jména tak úplně při smyslech? Postup při změně jména ošetřuje zákon č. 301/2000 o matrikách, jménu a příjmení. Na matriční úřad dodáte žádost a příslušné doklady spolu se zdůvodněním, proč chcete jméno či příjmení měnit, a s variantami, které je nahradí.
Křestní jména mohou být dvě, například Marie Magdalena, musí ale jít o již existující a správně zapsaná jména. Když vám úřad změnu povolí, jste povinni používat v úředním styku obě dvě, tak si to nechte projít hlavou.
Podle zákona může žena či muž po sňatku používat dvě příjmení, v pořadí vyvdané/vyženěné a rodné (bez pomlčky).
Jak zjistit, jaké křestní jméno vám u dítěte "projde"? Začít můžete s biblí všech tápajících rodičů knihou Jak se bude vaše dítě jmenovat od Miloslavy Knappové. V nejasných případech je pak rozhodnutí na matrice, případně na soudní znalkyni, opět doktorce Knappové.
Obsahuje přes 14 000 českých i cizojazyčných podob jazykově ověřených jmen, která splňují podmínky pro zápis nejen do matričních dokladů. Téměř 11 000 jmen je také zpracováno slovníkově, tj. s uvedením jejich původu, významu, pravopisu, domáckých i cizojazyčných podob, současné obliby a kalendářních údajů.
Vzhledem k aktuálním potřebám a tendencím byl doplněn také oddíl afrických a asijských jmen, která jsou členěna dle jazyka či oblasti jejich výskytu. Dosavadní úspěšná vydání této knihy, zabývající se široce pojatými jazykovými aspekty volby a užívání jmen jako důležité součásti lidského života, ukázala, že je tato kniha stále potřebná a užitečná. Skvěle poslouží nejen jako jazyková příručka pro úřední a matriční praxi, ale také široké veřejnosti zajímající se o výběr, zápis, překládání a všestranné užívání jmen.
A jaké bylo jméno vašeho posledního partnera nebo "kandidáta", se kterým jste vyrazili na rande?
Zdroj: https://www.databazeknih.cz
[ivi]