Hobby mého partnera nemusí být to moje

Je dobře, že partneři mají společného koníčka. Složitější ovšem je, pokud jeden do společného hobby druhého přímo nebo podprahově nutí.

Představte si (a možná si ani představovat nemusíte, protože to zažíváte), že je váš partner vášnivý modelář. Ale před svatbou svůj koníček zanedbával. Na prvním místě jste byli vy, jeho múza, jeho vášeň. Po pár měsících jste ale zjistili, že se vám všude po bytě válí překližka a balza, jídelní stůl máte pocintaný třemi odstíny zelené a kuchyňské prkénko je pevně přilepené k lince. Místo toustovače zabírá masivní svěrák a váš životní partner se na rodinných oslavách chlubí tím, že je podle čichu schopný rozeznat dvanáct druhů lepidel.

Při bližším prozkoumání obsahu odpadkového koše nalézáte obaly od různých součástek, a protože jste chytří, pochopíte, že si vaše polovička staví letadlo. Tedy vlastně letadla. To ještě není důvod k panice. Ten byste meli pocítit ve chvíli, kdy se vás bude opatrně, ale rozhodně nutit k tomu, abyste se s ním jeli podívat na "zaručeně zábavnou" výstavu replik vojenských letadel z období druhé světové války a různých vojenských vozidel. Smějete se nahlas, protože to přece nemůže myslet vážně. A klidně byste si tam mohli nakoupit nějakou stavebnici pro začátečníky (to už se nesmějete), protože by přece bylo skvělé, kdybyste se také do něčeho kutilského pustili.

Vždyť přece Maruška nebo Pavlík (partner kamaráda) už má za sebou svou první jednoduchou stavebnici, kterou koupíte v každém hračkářství. Tak a co teď?

První varianta je jet, celé to protrpět a předstírat, že jste opravdu nezažili větší vzrušení než pozorovat vozidlo BVP, jak se prodírá přes uměle vytvořený brod, zatímco váš partner a jemu podobní nad tou nádhenrou v měřítku 1:10 vzlykají blahem. Druhá a podstatně rozumnější varianta je akceptovat zálibu druhého v pohyblivých zmenšeninách a jasně a striktně se proti nim vymezit. Pokud je manžel neústupný a chce, abyste jeho hobby sdíleli, navrhněte mu, že to uděláte pouze v případě, že bude on sdílet vaši vášeň pro pletení, bikram jógu, fotbal nebo decoupage.

Seběvědomý partner nemá problém s tím, že se jeho drahá polovička zabývá činností, která jeho nebaví. I on má své záliby, kde partnerovu účast nepotřebuje. Příliš velká oddanost a odevzdanost druhému vztahu nesvědčí. Zmenšuje se tak prostor, ve kterém se ti dva pohybují. A kde je málo místa, tam se začnou i ti nejoddanější o sebe třít. Vždy je to trochu o kompromisu. Důležité je, aby ti dva projevili snahu zkusit do světa toho druhého nahlédnout.

Láska prochází sportem

Velice často se takový druh nerovného svazku, který se ovšem na povrchu zdá naprosto ideální, tvoří kolem sportovních aktivit. Tak například se vaše kamarádka Lucka zamilovala do Petra. Petr to věděl, ale protote byl velký sportovec a obdivovatelek měl spoustu, do pevného svazku se nehnal.

Tak se Lucka rozhodla jednat. Petr je cyklista. Na kole jezdí do práce a z práce, o víkendech brázdí cyklostezky napříč republikou a na svém profilu neustále sdílí, kam jel, v kolik tam dojel a hlavně, kolik má najeto. Lucka, od přírody sportovní antitalent, se rozhodla, že ho bude následovat. Koupila si kolo, helmu a elastické kalhoty a vydala se s Petrem a jeho partou na "nenáročnou" trasu. Vyjeli v sobotu, přijeli v neděli. Ovšem bez Lucky.

Ta zkolabovala hned za Prahou. Lucka to každopádně nevzdala. Na další cestu vyrazila obohacená o nové poznatky a v Petrových očích získala obdiv, protože ujela za den osmdesát kilometrů a zvracela za tu dobu jen dvakrát. Na podzim už byla ve slušné formě a o prvním adventním týdnu se s ní Petr konečně vyspal. Nakonec se vzali. Ona, intelektuálka, která nejraději vysedávala s knihou v kavárnách, se víkend co víkend potí ve funkčním obleku, jen aby partnerovi dokázala svou oddanost.

Proč bychom se báli....

Dalším, typickým příkladem oddanosti je lezení po skalách. Holek, co začaly lézt kvůli partnerovi, je mnoho. Nikdy by je ani v tom nejdivočejším snu nenapadlo, že budou jednou jako dospělé ženy vstávat dobrovolně v pět ráno, aby stihly vlak, který je zaveze k nejbližší a největší skále. Další dvě hodiny pak budou pozorovat partnerův zadek z různých úhlů, vytírat si z očí písek a čelit různým povětrnostním vlivům, útokům hmyzu a vlastního svědomí. A v neposlední řadě poslouchat úsečné příkazy přicházející odněkud shora.

Make-up nahradí magnesium, podvazky sedák a klobouk helma. Když se pak s takovou horolezkyní z donucení sejdete nad lahví červeného, většinou stačí dvě deci, a dozvíte se, že manžela sice miluje, ale lásku k lezení předstírá a předstírat bude, protože ho nechce ztratit a když s ním nebude o víkendech lézt, prakticky se neuvidí.

Pokud se koníček stane takovou vášní, kvůli které začne muž ženu zanedbávat, je dobré si problém pojmenovat. Mnohdy ani muž netuší, jak ho žena vidí a co cítí. Jejich vnímání je rozdílné, a proto i pro ženu může být velmi inspirující si poslechnout, proč je partner do svého koníčka tak zapálený. Sdílení a zájem o druhého jsou pilířem vztahu. A přetvářka je pilou, která může pilíř podříznout.

Život na hraně

Někdy ovšem může partnerovo hobby vztah nenávratně poškodit. Jak moc komplikované je soužití s milovníkem nebezpečí? Když druhá polovička propadne adrenalinovým sportům, může to začít bungee jumpingem, pokračovat free divingem, při kterém se na jedno nadechnutí musíte ponořit do co největší hloubky, tak může končit skokem padákem. Narození dítěte ho většinou nijak nelimituje. Muž bude většinou tvrdit, že jeho role otce teprve přijde. Také přijde, ale možná ne tak, jak si budete představovat.

Když budou dítěti třeba dva roky, dá si dítě do sedáku na záda, a aniž by se vás zeptal, sleze s ní ledopád. Dozvíte se o tom až od společných známých. Když uvidíte fotky, hrozně se rozčílíte, pohádáte se a od té doby se budete kvůli těmto aktivitám hádat, tak nějak průběžně stále. Během let to trochu povolí a i vy začnete ze svých zákazů povolovat. Když se chce partner zabít, tak ať to ale udělá sám.

Je to naše rozhodnutí

Pokud například muž k ženě cítí opravdovou lásku, klidně přežije, že s ním nebude o víkendu lézt na skálu, že s ním nepojede na vodu a že s ním nebude v tandemu skákat z letadla. Jde spíš o ženy a jejich představy o tom, co vlastně muži chtějí. Pokud si žena není ve vztahu jistá, potom je ochotná se partnerově zálibě plně oddat, aby v očích svého milovaného stoupla v ceně. Takto se stovky žen ročně pouštějí na vodu (i když neumějí plavat), sledují bedlivě hokejové, popřípadě fotbalové zápasy (i když fotbal nesnášejí) nebo se nechají k smrti unudit zíráním na pruty po boku partnera  - skalního rybáře.

Ale abychom byli upřímní, pokud žena v partnerově hobby najde i svůj koníček, dojde k souznění. Takové souznění je vzácné, pevné a výjimečné. Muž může ve své ženě horolezkyni sám objevit, aniž by ona tušila, že by něco takového zvládla. V tom je kouzlo nechtěného, že ten, kdo do své přítelkyně dobře vidí, dokáže v ní probudit touhu či talent, o kterém žena neměla ani zdání. Nesmí však chybovat a radovat se z malého pokroku.

Malá gesta - velké štěstí

Tomu, kdo pro druhé dělá něco dobrého, se to v životě vrátí, říká se. Ale je to pravda? Opravdu boží mlýny melou pomalu, ale jistě? Rozhodně. Protože i ty nejmenší dobré skutky nám mohou zpříjemnit celý den, i když do nich nevložíme příliš úsilí. Kompliment nebo milé gesto na správném místě a náš protějšek se hned usmívá. A my zcela automaticky s ním.

Je prokázáno, že když uděláme dobrý skutek nebo někomu něco jen tak darujeme, sami se pak cítíme být šťastnější. Někoho potěšit je tak snadné. Bohužel si to často vůbec neuvědomujeme. Například kvůli tomu, že jsme právě ve stresu a myslíme na tisíc různých věcí. Přitom je pro nás v těchto situacích ještě důležitější, abychom byli vůči druhým pozorní. Proč? I pro nás samotné je dobré, když je naše okolí šťastné díky nám.

A nemáte partnera vůbec? Nevadí, poznejte ho na internetové seznamce, není nic jednoduššího! Abyste našli toho správného partnera, nebude rozhodující to, zda jste z Prahy, Českých Budějovic, Ústí nad Labem, Pardubic nebo Ostravy.

[ivi]