Jestli jste někdy zabloudili do Itálie, určitě jste si toho všimli. Žijí si tam tak nějak veseleji, příjemněji a mají pořád dobrou náladu. Odkoukali jsme od Italů pár triků, které se dají snadno aplikovat i v české zamračené kotlině a které nám můžou výrazně osladit život a vykouzlit častější úsměvy na tváři. Vyzkoušejte!
Ne nadarmo se o Italech říká, že umí žít. A nepotřebují k tomu tučná konta. Podívejte se třeba na to, jak stolují a co jedí. Na jídlo a rodinu si čas udělají vždycky. Všichni si povídají a pochutnávají si na úplně obyčejných a přitom kvalitních jídlech. Mnohdy z vlastních zdrojů.
Přečtěte si rozhovory s italskými hvězdami, podívejte se na reklamy oplývající italskými staříky, s jejichž čiperností by si nezadal leckterý český mladík, všichni se shodují v jednom: tajemstvím nehynoucí krásy hvězd a čipernosti staříků je olivový olej, který funguje univerzálně, neboli zvenku i zevnitř. Krásné hvězdy si z něj dělají zábaly na vlasy, pleťové masky a peelingy, přidávají ho do salátů a kdoví kam ještě.
Smaží na něm, vaří pečou. Těžko odhadnout, zdali si i čiperní staříci dělají vlasové zábaly, každopádně olivový olej prokazatelně svědčí všem. Kupte si lahev extra panenského olivového a hurá na to!
V Itálii je rodina absolutně na prvním místě a jakkoli jsou vztahy s okolím vřelé, přátelé jsou až na tom druhém. Italové milují děti, jsou k nim nesmírně laskaví a tolerantní, i chlapáci, které byste večer v osamělé ulici potkat nechtěli, jsou vůči dětem něžní a nezakrytě hodní. Italové jsou navíc bez rozdílu laskaví ke všem dětem, jejich spontánní úsměvy a pohlazení vydrilované české dětičky často přivádí do rozpaků.
Rodinná pouta jsou v Itálii pevná, často můžeme potkat početnou rodinu láskyplně obskakující stařičkou babičku, která si s mladými užívá pobyt na pláži nebo večer v restauraci, případně po italsku před ní. Čas od času si uvědomit, jak moc je rodina důležitá, by prospělo k duševní pohodě i nám, víc se setkávat, být si blíž, být vůči sobě tolerantnější. Rodina je přece rodina - to nejdůležitější na světě.
Těžko by se hledal znalec, který by neocenil skvělá italská vína - Itálie má k pěstování vína ideální podmínky a produkuje bohatou strukturu nejrůznějších odrůd: má různorodé mikroklima, vynikající půdu a žijí tu tisíce velkých i malých pěstitelů.
Pokud nepopřáváte sluchu škarohlídům, kteří stejně jako manžel tety Kateřiny, strýc František ze Saturnina, věří, že by je jediná sklenka alkoholu mohla na místě zabít, a příkláníte se spíš k verzi, že víno kromě alkoholu obsahuje také antioxidanty, pomáhá odbourávat negativní cholesterol, působí proti shlukování krevních destiček, takže chrání proti ucpání tepen a hlavně se nad lahvinkou dá krásně posedět s partnerem nebo přáteli, dopřeje si občas některé z vynikajících italských vín, nebudete litovat.
To, že jsou pálivé papričky přirozeným afrodiziakem a povzbuzují sexuální touhu sice vědecky tak docela dokázáno není (kdyby to opravdu bezchybně fungovalo, dvě třetiny populace konzumují výhradně pálivá jídla), ale to, že je sex jedním ze základních kamenů spokojeného života, dává líčkám pěknou barvu a chuť do života, dokázáno je, tak proč si život pálivými papričkami zkusmo neokořenit?
Trocha pálivé mleté papriky do polévky nebo na těstoviny vás sice během oběda v sexuální bohy nepromění, ale může ve vás zažehnout vášeň, kdyby pro nic jiného, tak aspoň pro pálivá jídla. A pálivé papričky jsou mimo jiné i výborným prostředkem k prevenci chřipkových onemocnění. Zkrátka zkuste si to po italsku trochu přiostřit.
Sophia Loren věrna svým kořenům tvrdí, že za všechno, co je na ní krásné, vděčí špagetám. Jestliže se kvůli konzumaci těstovin hrozíte přibírání na váze, vězte, že doporučená dávka zhruba osmdesát gramů v syrovém stavu z vás tlouštíka neudělá. Jak ale těstoviny správně připravit? No přece po italsku "al dente" neboli "na skus" nebo "na zub", tedy ne zcela do měkka, ale aby už nebyly tvrdé.
Kdyby už pro nic jiného, tak proto, že čím déle těstoviny vaříte, tím vyšší bude jejich glykemický index, což není ve vašem zájmu. Kromě klasických špaget existují samozřejmě i spousty dalších druhů: fettucine, tagliatelle, penne, macaroni, bucatiny...
Správně připravené těstoviny jsou vděčnou, snadno připravitelnou a nesmrtelnou lahůdkou, jak ostatně ví celý svět.
K italskému stylu života neodmyslitelně patří pití kávy - pijí ji ženy, muži (a dokonce i děti), co na tom, že čtyři kávy jsou doporučenou maximální zdraví prospěšnou hranicí? Ostatně názory týkající se účinku kávy na zdraví se beztak liší a mění jako na houpačce, jednou prospívá, podruhé škodí... Každopádně káva v rozumném množství zlepšuje krevní oběh, posiluje srdce, správně připravená podporuje trávení, zvyšuje výkony antioxidantů v krvi a může působit i proti stresu.
V Itálii je malé silné černé espresso klasickou tečkou za každým jídlem, tak zapomeňte na narychlo udělanou žbrundu a vychutnejte si šálek poctivého silného malého espressa.
Možná to stoprocentně neplatí pro velká města, ale lidé v Itálii (a obecně kolem Středozemního moře) méně spěchají, českou uštvanost si uvědomíte právě tam. Na naše staré známé "nemám čas" se nehraje, anebo když, tak obráceně: Italové zkrátka nemají čas na hlouposti, využívají ho k tomu, co je skutečně důležité: rodina, přátelé a čas smysluplně strávený tím, co chtějí doopravdy dělat.
Ano, všichni musíme chodit do práce a plnit svoje povinnosti, je ale hlavně otázkou míry, zdravého úsudku a bdělé úvahy, jak trávit zbylý čas Italové si ho každopádně umí užít.
Je obecně známé, že nejlepším zdrojem vitaminu D je slunce a Italové mají k naší závisti slunka habaděj, dokonce tolik, že dodržují odpolední pauzu k odpočinku: obchody, kanceláře i mnohé restaurace kolem jedné hodiny zavírají a otevřou až ve čtyři nebo v pět (obecně platí, že čím víc na jih, tím delší siesta). Není těžké odhadnout, jak by se na vyžadování siesty během letních měsíců tvářili čeští zaměstnavatelé, ale Italy můžete napodobit aspoň v jejich podvečerních posezeních s příjemně hřejícím slunkem ve tváři.
Pochytat trochu podvečerního vitaminu D, uvolnění a pohody můžete klidně, i když nemáte zahradu, třeba na balkoně anebo můžete jít v italských stopách a posedět nad sklenkou vína na zahrádce v restauraci a chytat poslední paprsky. Čím víc kontaktu se sluníčkem budete mít, tím jasnější bude i vaše životní perspektiva.
V Itálii je dlouhodobě in takzvaná zahradní terapie, a to úplně kdekoli. Ve velkých městech jste si mohli všimnout záplavy střešních zahrad a teras nebo toho, že si lidé z balkonů dělají úplné zelené oázy. Jestli máte možnost zřídit si někde aspoň malou zeleninovou nebo bylinkovou zahrádku, zajistíte si tím vynikající antistresový prostředek, počítají se i bylinky v květináči. Starat se o rostlinky, zašpinit si aspoň trochu ruce zeminou, strávit s nimi chvilku ticha, to je skvělá uklidňující a ozdravná kúra.
Když dáte věci do pořádku, vyházíte starý binec a místo krámů budete mít okolo sebe volné místo, je to pocit k nezaplacení. Italky jsou k úklidu skvěle motivované: často a nečekaně se vzájemně navštěvují a kvůli nepořádku doma se nehodlají dostat do řečí. Zkuste vyházet nepotřebné krámy, uklidit v zásuvkách a skříních, nenošené oblečení darujte na charitu. Nemusíte udělat všechno během jednoho záchvatovitého víkendu, kdy se v pondělí budete vyčerpaně ujišťovat, že nikdy více, ať vás ty krámy třeba pohřbí, úklid si můžete rozložit a postupovat pomalu, důsledně a systematicky podle časových možností.
Uvidíte, že až se podíváte na svůj čistý a vyklizený byt či dům, budete se cítit mnohem lehčeji a lépe - čistý domov = čistá mysl. A pozvěte si po italsku neplánovaně návštěvu, navařte hrnec těstovin, podávejte silné espresso, tiramisu, rajčata s mozzarellou a vlastnoručně vypěstovanou bazalkou a italské víno. Cítíte ten příval pozitivní energie?
V Itálii vzniklo hnutí Slow Life, jehož cílem je zprostředkovat nový způsob života a nahradit uspěchané, hektické dny plné stresu novou kvalitou. Hnutí se řídí jednoduchým mottem: "Každý by se měl umět uvolnit a naplno prožít svůj vlastní život!", symbolem hnutí je mimochodem šnek. Hnutí nabádá, jak najít správný poměr mezi jednotlivými činnostmi, rovnováhu mezi rodinou, prací, přáteli a zábavou, a získává si čímdál víc příznivců po celém světě.
Slow Life neznamená, že máme žít jako šneci, ale pobízí k bohatšímu životu, zbavování se zbytečných činností a vychutnávání si těch, které život člověka pozitivně rozvíjejí, klade důraz na vnitřní harmonii - když ji dokážeme najít, stává se život krásnějším.
Udělejte si stejně jako Italové radost rychlými jednoduchými jídly z perfektních surovin, které se vám jen tak nepřejí.
Doba přípravy: 30 minut
Suroviny na 4 porce: 8 rajčat, 2 lžíce bazalkového pesta, 1 lilek, 1 cuketa, 50 g strouhaného parmazánu, olej na vymazání pekáčku
Špičky rajčat podélně seřízněte. Odklopte je a lžičkou z rajčat vydlabejte kousek dužiny. Bazalkové pesto smíchejte se strouhaným sýrem. Do každého rajčete vložte lžičku směsi a přiklopte, potřete olejem. Pečte na 200 stupňů asi 15 - 20 minut.
Žijte svůj život se vším všudy a nejlépe se seznamujte a užívejte si lásku !
[ivi]