Dítě jako překážka v novém vztahu?

Kolem padesáti procent manželství končí rozvodem. Většina z těchto dvojic už děti má. Mít potomka ve vlastní péči a najít si nového partnera se může zdát daleko obtížnější v porovnání se stavem, kdy byl člověk single. Na druhou stranu děti nevnímejme jako stigma, mohou být i záminkou k seznámení.

Bezdětní mají neporovnatelně širší okruh potenciálních vztahů a nezávazných známostí než lidé s dětmi. Ti první zodpovídají jen sami za sebe a jsou jednoduše free a bez závazků. Oproti nim se zdají být otcové a matky v nevýhodě, jelikož ne každý se odváží začít si vztah s někým, kdo už má děti z předešlého partnerství. Ve skrytu duše většina lidí patří mezi alibisty a jednoduše se už předem bojí, že se vztah rozpadne a zraní nejen svého druha, ale i jeho či jejího potomka. Výhodou je, že pokud se muž či žena odváží chodit s protějškem, který už má děti, myslí vztah na devadesát procent vážně. Kdo hledá nezávazný flirt a krátkodobé povyražení rychle stáhne kroky při pohledu na kočárek.

Ženy žárlí, muži se bojí zodpovědnosti, …

Všeobecně lze říci, že jít do vztahu s člověkem s dětmi z předešlého vztahu vyžaduje emocionální a psychickou vyspělost, plus jsou kladeny nároky na zodpovědnost obou partnerů. Negativně děti z předchozího partnerství vnímají zejména mladí muži do třiceti let. „Vztah s ženou, která má ratolesti je obrovská zátěž. Musíte myslet neustále i na ta škvrňata, nemáte volnost jako v páru s holkou bez závazků. Já bych do toho nešel,“ odpovídá Matěj (25 let).

Starší pánové se vztahu s ženou, která už má potomky nebojí. Spíše by jim vadilo, že je děti nevnímají jako pravého tátu. Všechny příběhy, i když se v základu podobají, jsou naprosto odlišné, stejně jako je jedinečná každá dvojice a jednotlivec. Každý situaci zvládá jinak, hodně záleží i na věku potomků, ve kterém jim vstoupí nový člen rodiny do života.

Vytvoření dobrého vztahu s nevlastními dětmi závisí zejména na dospělém. Ten je tím, kdo by měl vztah ukočírovat, což jde jedině, pokud má děti opravdu rád. Vysoká míra tolerance a pochopení náročné situace se očekává u obou partnerů. Děti potřebují získat důvěru v nového člověka, jež se zapojuje do chodu domácnosti a stojí po boku jejich pravého rodiče. Mnohé z nich budou svého „otčíma“ či „macechu“ zkoušet, co vydrží.

I nový náhradní rodič dokáže učinit ze života peklo partnerovi (partnerce) i nevlastním dětem. Často se v diskusních fórech objevují stížnosti mužů, kteří začali vytvářet nový vztah s výrazně mladší ženou. Typickým příkladem je muž kolem čtyřicítky, který si najde o deset až patnáct let mladší přítelkyni. Ženy často vnímají děti z předešlého manželství jako konkurenci. Není výjimkou, pokud žárlí na partnerovu dceru či syna. Podobným pocitům musí čelit například Alena (24 let), která se zamilovala do třiceti osmi letého muže se dvěma dcerami z předchozího manželství. „Vadí mi, že se musím o partnera dělit. Navíc chci časem mít vlastní rodinu a těžko snáším, že on už jednu má. Trpím pocitem, že mu na našem potomkovi nebude už tolik záležet,“ popisuje Alena své vnitřní napětí.

[paf]