Buďte super tátou

Otcovství může mít celou řadu podob. Záleží na každém muži, jak svou roli pojme a zda v očích své drobotiny obstojí.

Co se vám vybaví, když se řekne táta? Někomu možná autoritářský despota, jinému zase nevýrazný tichošlápek. Další vzpomíná na nejskvělejšího chlapa svého života. Otcové hrají v životě potomků nezastupitelnou roli. Synům otcové předávají pojetí mužství i vzorec chování ve vztahu se ženou. Pro dcery zastupuje ochranitele, na něhož se můžou spolehnout. Vyrůstají-li děti vedle milujícího otce, který se nestydí říct mamince vlídné slovo, projevit emoci vůči dětem a zastat se jich v pravou chvíli, je pravděpodobné, že stejné hodnoty budou samy ctít a vyhledávat v dospělosti.

Od prvních pohybů

Říká se, že cesta tatínka k dětské dušičce je složitější než pro maminku. Na druhou stranu tu štrapáci k důvěře a prozumění si může muž usnadnit, když na jejich vztahu začne pracovat ještě před tím, než se mrňousek narodí. Psychologové tvrdí, že nenarozené miminko spolehlivě pozná tátův hlas a začne se v bříšku zuřivě vrtět, kdykoli ho uslyší. Jakkoli je pojem otcotvství stále rovnicí o mnoha neznámých, kam si každý dosazuje proměnné podle svých vlastních představ přinesených z rodiny, jisté je, že moderní tátové jsou na hony vzdálení generacím našich otců i dědečků.

Do propadliště dějin se (naštěstí) odebírá model autoritářského despoty, který znaven prací přichází večer domů a rodina ho obchází jako nášlapnou minu. Ačkoli archetyp otcovství v některých rodinách ještě přežívá, emancipace ho pomalu, ale jistě odsouvá na slepou kolej. Odborníci dokonce hovoří o fenoménu nových otců. Moderní taťkové mají víc prostrou projevit se jako milující a starostliví tátové. Dokážou s dětmi dovádět, ale i zastoupit maminku, když potřebuje mrňousek pochovat či přebalit.

Ani muži na rodičovské dovolené nejsou raritou připomínajíc tučňáka na poušti. Tatínkové nejsou produkty sériové výroby a každý do rodinného řádu přináší své individuální představy. Přesto bychom mohli vystopovat typy otců, kteří s větší či menší odchylkou vykazují řadu společných rysů. Poznáte mezi nimi tu svou "hlavu rodiny"? A vy, milí tatínkové, kteří se svým ratolestem věnujete podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, berte charakteristiku s nadhledem a možná jako příležitost k zamyšlení, zda se některý z nedostatků netýká právě vás.

Věčný hračička

Charakteristika

Dokáže s dětmi donekonečna řádit. Se syny na koberci staví celé hodiny lego, s holčičkami klidně skáče panáka. Umí se vcítit do jejich potřeb, dětský svět mu není cizí.

Své potomky miluje nade vše a leccos je schopen jim odpustit. Nic pro něj není problém. Když má díte do školky přinést domácího mazlíčka, klidně popadne akvárium (protože jiné zvíře doma nemají) a dovláčí je do předškolního zařízení. Nesmí přece dopustit, aby jeho zlatíčko stálo mimo dění. Čas strávený s dítětem si vždy pořádně užije.

Přednosti

Empatie a obětavost s heslem vše pro dítě.

Chybí mu

Větší praktičnost, kterou považuje za podružnou záležitost. Fakt, že dítě není přebalené nebo nemá čísté tričko, přenechává k řešení mamince.

Učitel národů

Charakteristika

Snaží se z jakékoli příležitosti vytěžit poučení, rozebírá s dětmi každé slovo i situaci. Pohádku čte s vysvětlivkami, stále se snaží rozvíjet inteligenci a rozhled svých ratolestí. Mohli bychom ho nazvat též tatínek vzor film "Na samotě u lesa". Málokdy se mýlí, ale když udělá chybu, umí přiznat svůj omyl (byť nerad). Je přece výchovné ukázat dětem, že chybovat je lidské. Za každou cenu chce být učitelem a vědomostním tahounem, až může být svému okolí svým věčným poučováním pro smích. Studuje pedagogické příručky a úzkostně se jimi řídí. Ví, co je pro děti dobré a čeho je uchránit.

Přednosti

Trpělivost, snaha o rozvoj inteligence dítek.

Chybí mu

Schopnost odvázat se, vrátit se do dětských let, odložit masku vážného vychovatele.

Stále zaneprázdněný

Charakteristika

Výdobytek dnešní uspěchané doby. Otec, který svou roli spojuje výhradně s materiálním zabezpečením rodiny. Většinu času tráví v práci a své dítě vidí jen zřídkakdy vzhůru. Je-li doma fyzicky přítomen, projevuje se snahou v několika hodinách dohnat ztracené dny. Na žadonění svých potomků o zábavu či pár společných chvil odpovídá stroze: "Teď nemám čas." Má pocit, že své volno musí využít prací. Místo aby vyrazil na pískoviště nebo si "začutal" fotbal, seká trávníky, natírá ploty či buduje jiné hmotné statky. Existuje skupina zaneprázdněných tatínků, kteří se snaží svou nepřítomnost dětem vynahradit drahými dárky.

Přednosti

Nelze mu upřít úsilí o zajištění rodiny.

Chybí mu

Dostatek času, který by strávil s ratolestmi.

Nesnesitelně autoritativní

Charakteristika

Poslední Mohykán bohužel stále žije. Muži tohoto typu mívají na prvním místě práci a zakládají si na dodržování přísných pravidel. Stejně jako jsou nároční k sobě, vyžadují výsledky i po svých nejbližších. Nesnesou odpor, jejich slovo je nad zákon a běda tomu, kdo by se jejich vůli vzepřel. Diskuze je pro ně cizím pojmem. Protěžují ty, kteří ctí jejich pravidla. Kdo nejde s nimi, jde proti nim. Svou rodinu řídí rukou pevnou a rozhodnou - někdy až příliš... Projevuje se citovým chladem, pouze ve vypjatých chvílích popooustí uzdu svým emocím, aby je vzápětí před okolím schoval pod odměřenou maskou.

Přednosti

Vštěpuje dětem režim a řád.

Chybí mu

Porozumění a empatie, jen neochotně uznává, že i někdo jiný může mít pravdu.

Náročný soutěživec

Charakteristika

Výkon, výkon a zase výkon. Nezná nic jiného. Chce být ze všech nejlepší jak v práci, tak ve svých koníčcích. Ke stejnému cíli žene svoje potomky a neohlíží se na to, zda sdílejí jeho nadšení pro věc. Otce baví hokej, syn bude taky šťouchat touš po ledě, ačkoli raději píše básně a hraje šachy. Ambiciózní táta je dokonce schopen potomkovy skutečné záliby ještě zlehčovat. Na druhou stranu pokud jeho soutěžení nepřestoupí zdravou mez, může být sport a přirozená soutěživost pro dítě dobrou průpravou na skutečný život.

Přednosti

Umí motivovat k výsledkům a podpořit dítě na cestě za úspěchem.

Chybí mu

Objektivní náhled na situaci, občas nedokáže odhadnout síly a vlohy svého potomka.

Otec je bezpečný přístav

V posledních letech došlo k nejrychlejší proměně jak způsobu života, tak rolí rodičů v rodinách. Nicméně stále platí, že otec je při výchově důležitý a málo zastupitelný. Tam, kde v rodině táta chyběl, v dospělosti lidé selhávají častěji jak v partnerství, tak jako rodiče. V čem je důležitost otcovské role? Je to jistota, kterou může nabídnout formou trvalého vztahu s matkou, a spolu vytvářejí obraz úplné rodiny. Dalším důležitým prvkem je identifikační rovina pro chlapce a potvrzení důležitosti mužského prvku ve vztahu pro děvčata.

Dětem má být jasný vztah otce k nim, měly by vědět, že je má rád a ani v době drobných trablů je neopustí. I tehdy, kdy se rodiče rozhodli spolu nežít, rodičovská role zůstává a v optimální podobě i zde lze dětem ukázat rodičovské spojenectví.

Nevychovejte z ratolestí povrchní materialisty

Mámy a tátové jsou v dnešním světě, v němž hmotné statky představují synonymum úspěchu a rodinného štěstí, pod permanentním tlakem. Dítko se ještě ani nenarodí a rodiče už ze všech stran slyší, co všechno - samozřejmě v nejkvalitnějším provedení - by mu měli pořídit, aby bylo spokojené a dokonalé. A tak nakupujeme krásné oblečení (které mimčo obratem poblinká), super kočárky (jež se ztratí pod nánosem rozpatlaného rohlíku), módní hračky (které letí do kouta jakmile přestanou mrňouska bavit).

I když dospělí odolají reklamním výzvám, málokterý později ustojí žadonění odrostlejších potomků, kteří touží mít stejnou věc jako kamarád, protože s bezejmenným tričkem a s ošuntělými botami jsou totální "socky". Snad nejčastější slovní spojení dospívajícíchj je: "Nutně potřebuju a nejlépe značkové..." A tak rodiče zase podléhají nátlaku. Psychologové proto bez ustání, leč někdy marně upozorňují, že děti bez rozdílu věku potřebují nejen materiální, ale i citový dostatek.

V poslední době se bohužel čím dál častěji objevuje terminus technicus ekonomická šikana. Jejím terčem se stávají děti ze sociálně slabších rodin, kterým ostatní dávají kapky jenom proto, že jejich mikina není dostatečně trendy a jejich mobil - pokud ho vůbec mají - připomíná tatranku z doby krále klacka. A jistě dobře víme, že děti ve svých soudech dokážou být velmi kruté. Ani občasné volání po zavedení uniforem do českých škol by podle některých psychologů a pedagogů problém neodstranilo. Oblečení je jednou, nikoli jedinou roznětkou posměšků. Nesmaže další materiální rozdíly, které děti vnímají.

Z druhé strany

Terčem posměchu se mohou paradoxně stát i děti z movitějších rodin, jejichž rodiče nemají problém koupit jim pěkné oblečení, zaplatit jim kroužky nebo si třeba "jen" vyjít do kina. Závist ostatních spolužáků jim může jejich výhodu pěkně znepříjemnit. Jakýkoli model ekonomické šikany by neměl zůstat bez povšimnutí. Pokud se vám ji nepodaří vyřešit vlastními silami, požádejte o pomoc pedagoga svého dítěte, případně konzultujte situaci v pedagogicko-psychologické poradně.

Zkuste ty malé človíčky namotivovat tak, aby se dokázali se svým životem pořádně a co nejlépe poprat. Spousty kroužků k jejich rozvoji najdete v každém městě - v Praze, Hradci Králové, Českých Budějovicích.

[ivi]