Místo ledabyle vyslovených novoročních předsevzetí si přejte promyšleně. Klidně po celý rok.
Každý rok je to stejné. Jakmile uklidíme byt po silvestrovských oslavách a vyspíme se z kocoviny, vykročíme vstříc tomu novému lepšímu roku. Zavoláme do jazykové školy, protože letos se už určitě naučíme lépe anglicky. Koupíme si permanentku do posilovny. Objednáme se do poradny pro odvykání kouření. Vyhodíme všechny sladkosti, které zbyly z Vánoc, a nakoupíme semínka, müsli a celozrnnou mouku. Protože odteď! Odteď budeme žít lepší život. A pak přijde hektický leden.
Abychom ho zvládili, zapálíme si. A protože nestíháme odevzdávat projekty do práce, večer místo na jógu zamíříme k počítači a doháníme resty. A pak se na sebe naštveme. Letos to ale bude jiné. Máme pro vás návod, jak to udělat, aby se to povedlo. Je jednoduchý: nedávejte si novoroční předsevzetí. Prostě si začněte přát.
Novoroční předsevzetí, to je z pohledu přání laťka nastavená příliš vysoko. Je to, jako když stojíte na prvním schodu a vezmete si do hlavy, že jediným krokem vyjdete na desátý. To, co jsme nedokázali už mnohokrát, nebo to, co se nám nedaří změnit už dlouho, chceme vyřešit jednou provždy, naráz a od prvního ledna. Obvykle je předsevzetí něčím, co si člověk přeje dlouhodobě a opakovaně se mu to nedaří. Je to velká výzva, téma, kolem kterého se točí hodně myšlenek, na kterém lpíme, kde opakovaně cítíme nedostatek, a to v nás vyvolává nepříjemné emoce.
Novoročním předsevzetím na sebe vlastně ještě více přitlačíme, zvýšíme napětí a paradoxně se v mnohých případech cítíme ještě hůř, zlobíme se na sebe, že jsme to nedokázali. Přitom přání, cokoliv, co chceme, k nám přichází až tehdy, když je pokládáme s lehkostí, když tam není ta urputná snaha to získat.
Klasické téma: zhubnu. Jak si může někdo, kdo posledních několik měsíců, nebo dokonce let, tloustnul, snažil se zhubnout, zase tloustnul a svoji váhu pořád dokola řešil a nevyřešil, může myslet, že jenom proto, že se v kalendáři objeví nějaké nové datum, svůj problém konečně vyřeší? Statistika je neúprosná, i když docela pochopitelná: až 80 procent novoročních předsevzetí vzdáme během prvních čtrnácti dnů.
Co s tím? Soustředit se na skutečné přání, ne na norovoční předsevzetí. Jak? Důležité je začínat s málem. Pozorovat, jak se splní malé přání, které má pro náš život malou důležitost. Přejte si klidně nějakou drobnost, věc naprosto bezvýznamnou, třeba modré baleríny ve slevě nebo oranžové montérky. K čemu jsou vám modré baleríny, když chcete shodit deset kilo?! Je to přání, na kterém nelpíte. Které vyslovíte, ale netočíte se kolem něho.
Není to vaše soustavné téma. Prostě ho s lehkostí řeknete a necháte ho jít. Teprve až po pár dnech projdete kolem výlohy, kde zrovna na polovinu zlevnili božské modré baleríny, a jako zmagnetizovaní na ně čučíte, dojde vám, že toto přání se splnilo. Každé takto prožité, jasně formulované a s lehkostí vyslovené přání dává našemu podvědomí víru, najednou víme, že je to možné. A víra v úspěch přináší další úspěch. Prostě si náš rozum, který je zvyklý hledat důvody pro to, že něco nejde, ověří, že něco jde. A když se splní malé přání, proč by se nesplnilo to velké?!
Ve své podstatě neexistují těžší a lehčí témata, je to jen důležitost, kterou jim sami přisuzujeme. Mám-li nadváhu celý život, nemusí se mi dařit na těch deset kilo, co tu se mnou stále jsou a deptají mě, myslet s lehkostí. Nechci být tlustý! Hodně lidí to má stejně: vědí, co nechtějí, a jsou mistři v tom to formulovat. Ale když se jich zeptáte, co by si přáli, kdyby mohli chtít bez ohledu na cokoli jedinou věc, často nevědí. A právě jasná formulace je základ splněného přání. Formulace Nechci mít problémy v práci přinese do života jen více problémů v práci.
Přitom si třeba přejeme šéfa, který nás dokáže ocenit, prostředí spolupráce, zajímavé projekty a skvělé spolupracovníky. Přát si třeba hojnost nestačí. Protože hojnost čeho? Hojnost otravných lidí? Účtenek k proplacení? Nebo hojnost problémů v práci? I když někdo řekne, že chce hojnost peněz, není to jasné a konkrétně zformulované přání. A jak poznáte, že už tu finanční hojnost máte? Co konkrétně se ve vašem životě změní? Každý máme jiné představy, někdo bude cítit hojnost, když navýší své přijmy o deset procent, jiný když bude mít na tři dovolené ročně.
Samozřejmě časem se naše touhy mění, proto si klidně přejte často, doplňujte, ujasňujte si, co vlastně chcete. Jen tak vám to Vesmír může doručit. Tedy za předpokladu, že si přeji s lehkostí. Z pocitu tíhy finančního nedostatku přijde maximálně další účtenka. Co takhle se zaměřit na oblasti, kde již hojnost máme a ty trošku načechrat? Hojnost přátel, skvělých lidí kolem sebe, hojnost zážitků... dokonce i hojnost zeleně, slunce a vody, kterou již ani nevnímáme. Připomínejte si krásné pocity honosti z různých oblastí svého života a brzy pocítíte i tu finanční.
Před několika lety se stala hitem kniha Pierra Franckha nazvaná Jak si správně přát, v níž píše: "Mezi úspěšnými a neúspěšnými existuje vždy jen jediný rozdíl: ti jedni si přejí vědomě a cíleně, ti druzí nevědomě a nekoordinovaně." Místo novoročních předsevzetí vyslovených v chaosu silvestrovského večírku se vyplatí systematický přístup - zaveďte si deníček přání: do něj si vědomě a koordinovaně zapisujte nejprve malá a později větší přání, ideálně s datem, aby byl přehled o tom, co a kdy jste si přáli a co se skutečně splnilo.
Navíc zapsat si nějaké přání přinutí ho jasně definovat - zaznamenat si do deníčku "Zhubnu" je málo, na první stránce to vypadá opravdu divně. Ale když tam bude stát "1.ledna: Do konce měsíce zhubnu dvě kila.", na konci ledna se zvážím a zjistím, že se mi to povedlo, mohu si s radostí a lehkostí přidat přání na únor. A na konci února zkontrolovat, jak to šlo. Franckh ve své knize zmiňuje úsměvný fakt, že většina prvních zapsaných přání zní typově: "Chci strašně hodně..." zatímco něco tak nekonkrétního a nejasného klidně vyslovíme a nepřipadá nám to zas až tak divné, pohled na něco takhle zapsaného nás donutí to přeformulovat. A napsat třeba: "Chci mít příští měsíc na účtu o pět tisíc víc."
Formulujte stylem Mám a Jsem, ne Chci a Budu.
Věta "Žiji v harmonickém vztahu" je rozhodně lepší magnet na takový vztah než mantra "Nechci už žádné hádky s tím idiotem."
I za to, co si přejete mít. Posílíte tak důvěru v to, že se přání splní. Přejte si to, co unesete. "Chci se dobře cítit ve svém těle" je lepší než "Chci být za každou cenu hubený." Zhubnout se totiž dá i ošklivou nemocí.
Pavlína: "Každý rok, vlastně skoro každý měsíc, si slibuju, že začnu zdravěji jíst a nebudu se cpát sladkostmi. A hádejte? Jím pořád stejně."
Dan: "Vloni jsem se rozhodl, že přestanu kouřit. Nebylo to zrovna od Nového roku, ale až na jaře. Vydržel jsem to půl roku a pak pomalu zase najel do starých kolejí. Takže od ledna to zkusím znovu. Zima je na to ideální, nebaví mě totiž kouřit venku a jinde to už nejde."
Andrea: "Slíbila jsem si, že se budu častěji scházet s rodiči. Uvědomila jsem si, že je v tom věčném shonu ani nemám čas pozdravit po telefonu."
Další rada pro kvalitní přání zní: mluvte a chovejte se, jako kdyby se vaše přání už splnilo. Neříkejte: "chci zhubnout", ale "jsem hubenější o deset kilo". Proč? Nevytvářejte stav, kdy něco chcete, ale stav, kdy to již existuje. "Chci" násobí chtění. "Mám" násobí jmění. Přejte si pro sebe, ne pro nikoho jiného. Nevyžádané dary umí hodně zkomplikovat život. Hodně lidí si přeje zdraví nebo štěstí pro svoje děti nebo pro své blízké. Proč to nemůže fungovat? Staré indiánské přísloví říká: "Nesuď druhého člověka, pokud jsi dva úplňky nechodil v jeho mokasínách."
Nemůžeme vědět, co je pro druhé dobré, byť by to byly naše vlastní děti. A nemůžeme proto chtít, aby druzí něco zažili nebo aby něco měli, protože nemůžeme vědět, jestli je to právě to, co jejich život posune nebo obohatí. V něčem je ale novoroční předsevzetí přece dobré: Nový rok může být zlom, symbolický počátek, kdy umírá něco starého a rodí se něco nového. Nechme zemřít nefunkční projekty. A zformulujme nové kvalitní přání. Poděkujem s lehkostí za čas, který nám byl dán na jejich naplnění. A otevřeme se novým možnostem.
Nezpomínejte se v tom novém roce také seznamovat, přejte si novou lásku, kterou by mohlo odstartovat hodně zajímavé rande. Přejeme hodně štěstí.
[ivi]