Hodně lidí si to neuvědomuje, aromaterapie je součástí našich životů. Stačí, že v kuchyni vaříme zeleninovou polévku a už máme aromaterapii v praxi. O tom, jak nám škodí běžně používaná kosmetika a jak nám mohou pomoci správně používané éterické oleje jste už jistě slyšeli, ale opakování matka moudrosti.
Slovo chemie je trochu zkreslené, protože chemie je všechno, dokonce i příroda není nic jiného než chemie. A co je přírodní alternativa? V přírodě téměř neexistuje nic takového, co bychom mohli použít bez úpravy kromě vody a možná nějaké nakrájené okurky jako pleťové masky. V podstatě všechno, co používáme je chemie, například kuchyňská sůl je NaCl, což je tvrdá chemie a i přesto bez ní nedokážeme žít. Levandule se skládá z 200 chemických složek a když bychom vypili půl litru éterického levandulového oleje, tak nás to zabije.
Proto bychom si měli uvědomit, že rozdělování na přírodní a chemické, jak je to dnes denně prováděno, vůbec není v pořádku. Spíše bychom měli hledět na přírodní původ než na systetický, uměle vytvořený. Nejdůležitější je, aby to byly látky, které prospívají člověku, které vycházejí z jeho podstaty. Člověk je vlastně dobře fungující biochemická laboratoř. Můžeme to porovnat k čemukoliv v lidské činnosti. Když budeme mít fabriku a té budeme dodávat nekvalitní suroviny, tak bude špatně fungovat, výsledek nebude dobrý, a to samé platí i u člověka.
Záleží na tom, jak se udržuje uvnitř i venku. V podstatě podle odhadů je 95 % toho, co nazýváme kosmetikou v principu antikosmetikou, protože to poškozuje fyziologické funkce pokožky. Co se týká stravy, dnes nám potravinářský průmysl nabízí různými chemickými složkami upravené jídlo, aby to vydrželo a aby to vypadalo dobře co nejdéle, nemluvě o genetické modifikaci potravin. Také je třeba mluvit o ekologii. Učí nás, jak bychom měli likvidovat odpadky, ale měli by nás učit, jak je vůbec nevytvářet.
Jak se vyhnout syntetice, tedy uměle vytvořeným esencím? Například i při vaření používáme siličnatné rostliny - celer petržel. Pokud je éterické olej ještě v rostlině, nazýváme ho silicí. Ve chvíli, když ho získáme, je to éterický olej. V této oblasti je velké riziko, protože mnoho výrobců nabízí tzv. esence. Ale esence mohou být i syntetického původu. V Německu u éterických olejů začali vyžadovat, aby výrobci využívali latinský název rostliny, z které pochází a důvod byl velmi jednoduchý: Syntetický olej to nemůže mít uvedené, když je vyrobený uměle a z žádné rostliny nepochází.
Když totiž napíšeme, že je výrobek z Levandule angustifolia, pochází z levandule úzkolisté. Okamžitě ale vznikl další problém - výrobci začali pančovat syntetiku s rostlinou, takže už mohli uvádět, že tam mají původ latinským názvem rostliny. Takže tady je znovu potřebný zásah zákonodárců, aby se přesně uváděl původ.
Výrobci odebírají certifikované oleje, jejichž původ si mohou ověřit. Ověřují si zda během sběru, skladování a výroby nedošlo k denaturaci rostlin. Například Ukrajina byla známá tím, že se tam pěstovala Lavandule, což je hybrid levandule. Mohli jste zajít do firmy, která ho zpracovávala v obrovských množstvích, pěstovali ho jako monokulturu a rostl jim mezi tím plevel. Lavandin sbírali kombajnem a v podstatě to nebyl čistý olej. Když se jim stroj na zpracování rostlin rozbil, než ho opravili, tak skladovali byliny 3 dny ve vědrech, kde se vše zapařilo.
Ve Francii levanduli sbírají ručně, dávají sesbírané rostliny na mřížky, aby se nezapařily, okamžitě je destilují. Tak má vypadat celý systém zpracování.
Je několik technologií, nejzajímavější je parná destilace. Levandule se nasbírá, okamžitě se snese k destilační koloně, nesmí být zapařená, tam se prožene prohřátou parou v teplotě okolo 140 stupňů a éterické oleje odcházejí s parou do chladiče, kde se vodní pára kondenzuje, vytvoří se tekutina s dvěma hladinami - voda je těžší než olej, takže jde dolu a éterický olej zůstává nahoře. Ten se odčerpá a voda, která zůstane ve spodní části, se nazývá hydrolát a může se použít jako vynikající kosmetická voda.
Každá rostlina má svoje specifika, která je nutné při jejím zpracování dodržet, aby se neznehodnotila.
Lajk má těžkou situaci, určitě se nedoporučuje kupovat éterické oleje na trzích a podobně, protože když zjistíte, že olej má mizernou kvalitu a budete ho chtít reklamovat, už tam prodejce nenajdete. Jedním z vodítek, že není olej kvalitní může být to, že je extrémně levný. To nemůže být nic jiného než syntetika anebo denaturovaný nekvalitní éterický olej, kterého se výrobce potřebuje za každou cenu zbavit, ne aby vydělal, ale aby minimalizoval ztráty. Může se ale stát, že podvodník nacení vysoko nekvalitní olej. Proto je dobré kupovat éterické oleje z ověřeného zdroje, který garantuje kvalitu.
Je to zbytečná otázka, protože co děláte, když jíte česnek, petržel anebo cibuli? Vlastně užíváte éterické oleje. Z toho vyplývá, že je vhodné je užívat, ale samozřejmě v malém množství. Běžně nesníte kilo cibule, spíše se v jídle používá na dodání chuti a stejně je to i s éterickými oleji. Užívat by se mělo jen takové množství, jaké bychom přijali v potravině. Pokud máte kvalitní přírodní olej, není důvod, proč byste ho neměli užívat. A když nějaký výrobce na obale uvádí, že olej není vhodné užívat vnitřně, znamená to, že nejde o kvalitní olej.
V aromaterapii je asi stovka nejpoužívanějších éterických olejů, ale je třeba myslet na to, že každému vyhovuje něco jiného. Když jsme rozrušení a potřebujeme uklidnit, použijeme relativně levný levandulový olej anebo extrémně drahý růžový olej. V účincích je minimální rozdíl, může to být i o ceně. Pokud je někdo rozrušený, je třeba zjistit jeho aktuální stav. Většinou u levandulového oleje víme, že je uklidňující. Nikdy nikomu nevěřte. Protože, tak dobře ukliďnuje, že zároveň snižuje krevní tlak a v člověku, který trpí nízkým krevním tlakem to může vyvolat agresi.
Proto není možné dávat takové všeobecné rady. Vždy je to úplně individuální. To samé platí u rozmarýnu, který povzbuzuje. Když máme normální krevní tlak, tak nám ho rozmarýn mírně zvedne, což nás povzbudí. Ale u člověka, který má vysoký krevní tak to nepomůže. Aromaterapie - to nejsou jenom voňavé vodičky, jak se mnozí domnívají.
Když se řekne aromaterapie, všeobecně se hovoří o léčení vůněmi. Ale ve skutečnosti je to prevence a léčení voňavými éterickými oleji, které jsou vlastně složitými látkami s různými terapeutickými účinky. Pokud lajk k něčemu přivoní, posuzuje to podle vůně a ne chemického složení toho, k čemu přivoněl. O citronu každý běžný člověk řekne, že je to kyselá osvěžující vůně. Má pravdu, ale toto tvrzení není komplexní. Pokud se na složení citronového éterického oleje podíváme z chemického hlediska, zjistíme, že kyselou vůni způsobuje aldehyd, který se nazývá citrál.
A aldehydy mají všeobecně uklidňující účinky, takže v podstatě nosem neodhalíte, že je to vynikající uklidňující olej. Pokud přijdete domu utahaní z práce, už nemáte na nic náladu, ale potřebujete ještě něco udělate, je skvělé vykoupat se anebo osprchovat se přípravkem s obsahem citronového éterického oleje, který vás krásně osvěží a když si půjdete lehnout, bez problémů usnete, jako když si vezmete prášek na spaní. Aromaterapii můžeme dnes chápat jako cestu zpátky k přírodě, je tu zapotřebí i určitá odbornost, nejen lajcké vnímání toho, co nám ta vůně napoví. Při použití aromaterapie si to vždy dobře nastudujte, abyste si neuškodili.
Ženám se doporučuje přejít na to, co je přirozené. Pokud se chcete dobře starat o pokožku, musíte vycházet z její fyziologie. Nemůžete popírat její přirozené funkce a narušovat je. Vždy je třeba si ověřit všechny informace, protože mnohé věci jsou dnes formulované tak, že vyloženě matou lidi. Mnohé látky jsou také vhodné individuálně a nemohou fungovat u všech. Používají se preparáty, které respektují fyziologické funkce pokožky. V mnohých případech se stává, že na nemoci, které byly neléčitelné, ve chvíli, kdy nepoužijete žádné lék, ale fyziologicky emulgovaný preparát, tak dáte špatně pokožku dohromady.
Pokud chcete použít éterický olej do koupele, stačí ho nakapat do vany plné horké vody? Nikdy to nesmíte takto udělat, vždy do vody přidáváme éterický olej s nějakým emulgátorem, tedy látkou, která umožní spojení vody a tuku. Ideální je například mléko, které obsahuje lecitin a bílkoviny, které se naváží na tuk. Teoreticky by se dal použít i vaječný žloutek, který bychom vymíchali s olivovým olejem a do toho můžete přidat pár kapek éterického oleje. Žloutek je jedna z nejlepších věcí pro naši pokožku.
V domácnostech se běžně éterické oleje kapají do aromalampy s malým množstvím vody, pod kterou hoří svíčka. Aby to mělo potřebné účinky, je potřeba používat aromalampu s větším množstvím vody, aby se rychle neodpařovala a éterické oleje se nepřipalovaly.
S aromaterapií si můžete také užít skvělý relax a naladit se na rande. Jak vidíte, výhod existuje opravdu mnoho.
[ivi]