6 největších spáčů

Spánek je z jedné třetiny nejdůležitější životní podstatou lidí. U zvířat bývá dost často ještě důležitější, asi jako dostatek potravy. Ve zvířecí říši najdeme takové "mistry spánku", kteří se této činnosti dokážou věnovat dlouhé a dlouhé hodiny.

Netopýr hnědavý

Rekordmani v počtu prospaných hodin za den jsou netopýři. Jsou to zvláštní a výjimeční tvorové už od pohledu, nemluvě o tom, že jako jediným savcům v živočišné říši jim příroda přidělila křídla. Netopýr hnědavý dokáže prospat 20 hodin denně a pak zbývající čtyři hodiny loví. A že se má co ohánět. Za tak krátkou dobu dokáže polapit a sníst až 3000 kusů hmyzu, což může v noční tmě vypadat jako úctyhodný výkon. Je i není. Vědci spočítali, že právě netopýr hnědavý zvládne za 60 minut zaútočit několiksetkrát. Není divu, že pak dlouho a spokojeně pospává.

Útočit úspěšně v naprosté tmě není u netopýrů lov systémem pokus - omyl. Jsou obdařeni schopností, kterou nazýváme echolokace.

Geniálnější než stroje

Během letu vydávají zvláštní ultrasonické zvuky ve frekvenci až 200 kHz. Pro zajímavost: lidské ucho dokáže vnímat zvuk do maximální frekvence 20 kHz. Pomocí odrazů těchto vln od překážek se při vysoké rychlosti perfektně orientují v prostoru. Jde o mimořádnou schopnost, protože netopýr zvládne vydávat až 190 echolokačních zvuků za vteřinu. Netopýři dokážou v letu i zastavit, couvat a nebo kolmo vzlétnout vzhůru. Kromě denního dlouhého spánku netopýři spí i zimním spánkem, který trvá kolem 85 dnů. Podřimují zavěšeni za nohy hlavou dolů. Důvod je praktický. Netopýři nemají tak silná křídla, aby mohli vzlétnout jako ptáci, a proto nejlépe a nejrychleji startují při pádu z výšky.

Koala medvídkovitý

Jde o jednoho z nejoblíbenějších tvorů na světě, už jen proto, že vypadá jako plyšová hračka. Zároveň je také velkým spáčem. Dokáže prospat až 19 hodin denně. Na vině je svým způsobem jeho strava. Živí se výhradně listy a kůrou eukalyptu, a přestože jich na světě existuje spousta druhů, koalové mají v oblibě asi jen 30 vybraných druhů.

Triky na zimu i vedro

S výdejem energie koalové šetří, nejraději spí zavěšeni kdesi v koruně. K jeho lenošení v přírodě také přispívá fakt, že koala vůbec nemusí pít. Vystačí si s vodou obsaženou v potravě. Prakticky tak za celý svůj život nemusí opustit strom, na kterém žije. Rozhodující je, aby na něm našel vždy dostatek potravy. Nemusí mít ani strach, že by mu někdo eukalyptové listy užíral. Obsahují fenolické a terpenové složky, které jsou pro většinu zvířat jedovaté a jen koalí játra je zvládnou eliminovat.

Tohle sympatické zvířátko má ve svém arzenálu i zvláštní triky. Aby ho při dlouhém spánku netrápil chlad, dokáže se pomocí svalů tak třást, že tím ohřeje své tělo. Pokud mu je zase příliš teplo, upraví koala své dýchání a rychlostí dechu dokáže tělo ochladit.

Vačice virginská

Vačice je jediný vačnatec žijící mimo Jižní Ameriku, Austrálii či Indonésii. Aktivitě a především shánění potravy se věnuje v nočních hodinách, zbývající čas prospí stočená do klubíčka ve své noře. Vačice je všežravec, nepohrdne ničím, co nalezne. V poslední době její odvaha nebo drzost stoupá. V případě, kdy loví myši nebo krysy je pro obyvatele domů vítaným návštěvníkem, ale vačice si bohužele troufá i na drůbež nebo jiná domácí zvířata. V případě, že jí hrozí nebezpečí, ovládá zvláštní obrannou taktiku.

Svalí se na bok, doširoka otevře ústa a oči, vyplázne jazyk a dělá mrtvou. Nereaguje ani na jakýkoliv dotyk. V takové poloze zvládne bez hnutí ležet a předstírat smrt i šest hodin.

Hadí jed vačici neublíží

Aby případného predátora nebo člověka dokonale obelstila, dokáže vypouštět z řitního otvoru nechutně páchnoucí tekutinu, která má hnilobný zápach. Naznačuje tak svému okolí, že už je zahnívající mrtvolou, která spolehlivě odpudí nejen člověka, ale i případného živočicha, který na takovou potravu přestane mít zálusk. V poslední době však vačice získala velkou pozornost lékařů a biologů. Podstatou zájmu je schopnost vačice přežít hadí ušknutí bez znatelných následků.

Pásovec devítipásý

V poslední době migruje pásovec i na jih Spojených států. Údajně se jich tu vyskytuje až 50 milionů, a protože se v USA nelovil, žil si tu celkem poklidně. Údajně jsou přenašeči lepry, a tak je na ně v Americe často pořádán doslova hon. Vzhledem k tomu, že má pásovec špatný zrak i sluch, loví většinou v noci. Pak se musí spolehnout na abnormálně vyvinutý čich, který mu pomáhá sehnat vhodnou potravu. Přes den tedy pospává ve své noře a vychází až za naprosté tmy. Není tedy výjimkou, že stráví spánkem 17 a někdy i více hodin.

Jeho výhodou je pomalý metabolismus, který mu umožní sníst polovinu toho, co by potřeboval jiný živočich jeho velikosti.

Dokonalé brnění

Pásovec bývá pro predátory těžko zvládnutelnou kořistí. Jeho hlavu, hřbet i ocas chrání krunýř z více než 2000 destiček pokrytých rohovinou. Na takové překážce by si vylámali zuby všichni predátoři, a tak jsou jeho největším nepřítelem auta. Tenhle živočich je také dobrým plavcem. Umožňuje mu to schopnost před plaváním spolykat velké množství vzduchu, jeho vnitřnosti se nafouknout a působí jako plovací vesta. Stejně jako vačice je v poslední době pásovec středem zájmu lékařů a vědců.

Důvod je však méně prozaický. Pásovec totiž disponuje pohlavním údem, který dosahuje délky až poloviny jeho těla. Vědci se snaží najít důvod, proč tomu tak je. Pokud by na to přišli, překonali by všechny možné preparáty včetně viagry.

Krajta tygrovitá

Krajta tygrovitá patří mezi největší hady na světě, může dosáhnout délky až 6 metrů. Žere veškeré drobné živočichy a největší kusy zvládnou i menší prasata. S jejím spánkem je to velice proměnlivé. Dokonale nasycená krajta dokáe nepřijímat potravu klidně i půl roku. V takové době dokáže pospávat stočená do klubíčka 17 a někdy i více hodin denně. Při spánku její tepová i dechová frekvence klesá na minimum. Krajty, stejně jako ostatní hadi, nemají pohyblivá víčka, a proto nemohou mrkat. Často jejich upřený výraz očí bez pohybu svádí k pověře, že svou kořist hypnotizují, což není pravda.

Tím, že jsou hadi krátkozrací, čekají na pohyb kořisti, aby ji mohli bezpečně lokalizovat. V poslední době došlo k nečekanému rozšíření vyhozených krajt na Floridě. Zdejší klima je pro tyto hady velmi příznivé, nenajdou zde žádného přirozeného nepřítele a potravy v podobě drobnějších i větších savců je zdaleka také dost.

Lev pustinný

Král zvířat je nejenom velkým spáčem, ale také většinu svého života prolenoší. Podle odborníků denně prospí až 16 hodin a minimálně další 4 hodiny odpočívá. Nikdo však neprokázal, že ty 4 hodiny také prodříme. Především lví samci jsou neskutečně líní. Jejich pohodlný život lze racionálně vysvětlit. Nemusí se jako ostatní zvířata obávat útoku nějakého predátora a být tedy neustále ve střehu. O lov a potravu se starají lvice. Je to pochopitelné, jsou lehčí, tedy i rychlejší, nemají ani nápadnou hřívu, proto se snadněji připlazí ke kořisti.

O svůj díl potravy se nemusí bát, protože ve smečce existují jasně daná pravidla. První totiž žerou samci, po nich lvice a až nakonec mláďata. Lev tedy kromě lenošení a žraní má za úkol jen značkování a obranu teritoria před ostatními samci.

Lvům hrozí vyhynutí

Lvi jsou masožravci. Snaží se ulovit především velká zvířata, jako jsou napřílad pakoně, zeby, antilopy. Je to kořist, která může nasytit na delší dobu celou smečku. Není-li taková potrava v dosahu, nepohrdnou ani malými hlodavci nebo ptáky. Dospělý lev dokáže spořádat až 35 kg masa za den, a tak na lvice čeká ohledně lovu nemalý úkol. Lev svým lenošením střádá síly k případnému lovu. Během spánku ve stínu lvi udržují také svou tělesnou teplotu a zabraňují přehřívání.

Bohužel díky rostoucímu počtu lidí a jejich rozšiřujícím se stádům dobytka, střelným zbraním a neregulovanému lovu lvi přežívají většinou už jen v rezervacích a národních parcích. Podle různých vědeckých studií zcela vážně hrozí, že téměr polovina populace těchto nádherných tvorů bude v příštích 40 letech čelit vyhynutí.

Vyrazte se podívat na tyto miláčky do Prahy nebo Plzně, naše zoologické zahrady jsou tím pravým místem na rande.

[ivi]